Skip to content

Odmítl Vilém z Rožmberka polský trůn ve strachu z velezrady?

Nejvyšší purkrabí Vilém z Rožmberka kandiduje na polský královský trůn.

„Nakolik jsou pravdivé zprávy, že si děláte naděje na polskou korunu?“ ptá se Viléma při setkání v létě roku 1575 císař Maxmilián II. Vilém se tváří, že to není pravda. Ve skutečnosti je ale jeho volební kampaň už v plném proudu a on si dobře uvědomuje, že tohle už zavání velezradou.

Když v noci z 18. na 19. června 1574 prchá z polského královského hradu Wawel polský král Jindřich z Valois (1551–1589), aby se po smrti svého bratra Karla IX. (1550–1574) ujal uprázdněného francouzského trůnu, schyluje se k volbě nového polského krále. Evropské vládnoucí rody se předcházejí ve snaze ho získat. Šance na případný úspěch se rýsuje i pro českého šlechtice Viléma z Rožmberka (1535–1592), nejvyššího českého purkrabího.

Dnešní podoba polského králvoského hradu Wawel. Na pobyt v něm si dělá zálusk i jeden z českých šlechticů.
Dnešní podoba polského králvoského hradu Wawel. Na pobyt v něm si dělá zálusk i jeden z českých šlechticů.

Polští šlechtici navrhují kandidaturu

V předchozí volbě roku 1573 se Rožmberk stal vyslancem Habsburků a na polském volebním sněmu 9. dubna 1573 loboval za zvolení Arnošta Habsburského (1553–1595), druhorozeného syna římského císaře Maxmiliána II. (1527–1576). Už tehdy padl ze strany polské šlechty návrh, zda by Vilém nekandidoval také. Polští urození páni hodně slibovali od jeho spřízněnosti (Rožmberkova zemřelá manželka Žofie byla vnučkou polského panovníka Zikmunda I.) a také od umírněnosti v prosazování katolické víry.

Arnošt Habsburský nemá na zvolení králem u našich severních sousedů šanci.
Arnošt Habsburský nemá na zvolení králem u našich severních sousedů šanci.

Purkrabí shání volební úplatky

Vilém skutečně s pomocí kalvinisty Stanislava Szafraniece (1525/1530–1598) a protestanta Konráda Krupky Przecławskiho začíná shánět peníze na volební kampaň. Neobejde se bez úplatků, kterými by podpořil svoji kandidaturu a získal voliče na svou stranu. Jenže nejvyšší český purkrabí nemá takové prostředky jako ostatní kandidáti z řad královských rodů. Dějepisci se proto různí v názorech, kolik peněz vlastně český purkrabí na pokus o své zvolení obětoval. Mluví se například o třech truhlách plných zlata.

Císaře Maxmiliána II. Habsburského se Rožmberk nakonec zalekne. Bojí se obvinění z velezrady.
Císaře Maxmiliána II. Habsburského se Rožmberk nakonec zalekne. Bojí se obvinění z velezrady.

Bojí se císařovy reakce

O Rožmberkově kandidatuře se ale samozřejmě dozví císař Maxmilián II. Český šlechtic Vilém, vysoký královský úředník, tu vystupuje jako protikandidát habsburského domu! To už zavání obviněním z velezrady. Rožmberk si uvědomuje si, do jakého postavení se dostal. Bez Maxmiliánova souhlasu se svojí kandidaturou se neobejde. Navíc nemá další peníze na kampaň. Situaci za něj ale nakonec vyřeší další události. Když je 22. září 1575 korunován Maxmiliánův syn Rudolf II. (1552–1612) českým králem, rozplynou se naděje Poláků na posílení jejich postavení užším spojením s českými zeměmi. Tábor Vilémových příznivců se rozpadá a jeho kandidatura vyzní do ztracena. Polským králem je nakonec zvolen Štěpán Báthory (1533–1586).

Foto: wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti Zobrazit více …