Skip to content

Od kostitřasu k horskému kolu: Proč vzrůstá popularita jízdy na bicyklu?

Když nepočítáme chůzi, je dnes jízda na kole celosvětově nejrozšířenějším způsobem dopravy. Popularita jízdy na bicyklu vzrůstá nejen v zemích třetího světa, ale i ve vyspělých zemích, o čemž svědčí i narůstající počet půjčoven jízdních kol.

Než byl vynalezen bicykl, muselo být vynalezeno kolo. To úplně nejstarší, které kdy bylo nalezeno, pochází z Mezopotámie z doby kolem 3 500 let před naším letopočtem. A hned sloužilo dopravě. Nalezený piktograf totiž zobrazuje saně, které jsou vybaveny právě koly. Jako materiál se pravděpodobně používaly dřevěné kotouče, spojené příčnými trámky.

2
Dvojkolo z roku 1886.

Na počátku vývoje jízdních kol stál Němec Karl Friedrich Drais. Ten v roce 1813 sestavil stroj, který už jízdní kolo připomínal. Neměl sice pedály, spíš fungoval jako koloběžka, ale první krok byl učiněn. Na počest vynálezce se mu tehdy říkalo drezína – tento název se pak ujal pro šlapací kolejový dopravní prostředek na principu jízdních kol.

4
Jízdní kolo z roku 1868.

Celých 50 let pak různí vynálezci hloubali nad tím, jak zařídit, aby se jezdec nemusel věčně odrážet od země. Například Kirkpatrick Macmillan, kovář z Dumfries ve Skotsku, vyrobil v roce 1839 dřevěný rám se sedlem a kola opatřil železnými obručemi. Dva pedály, na které se šlapalo dopředu a dozadu (nikoli dokola jako dnes), spojil se zadním kolem klikovou hřídelí.

3
Cyklistický závod v roce 1909.

Na scéně se pak objevil Francouz Pierre Michaux, který v roce 1860 přidal bicyklu pedály (na přední kolo) a svůj vynález nazval velocipéd. Věční rivalové Francouzů, Angličané, jej pak posměšně pojmenovali kostitřas. Michaux později založil i první továrnu na jízdní kola. Ta byla sice tehdy zatím jen dřevěná, ale brzy se objevila i kovová a kola dostala drátěné paprsky.

5
Současné bicykly jsou mnohdy vyráběny za pomoci kosmických technologií.

Krátce nato, na konci 19. století, nastala éra bicyklů s velkým předním kolem (až 1,5 m). Na jedno šlápnutí takový stroj sice dojel dál, ale byl dost vratký a pád z výšky byl pro jezdce dost bolestivý. V roce 1885 pak přišli Angličané William Sutton a John Starley s nízkým kolem, které bylo vůbec poprvé opatřeno pneumatikami. Na přelomu 19. a 20. století už jízdní kolo vypadalo podobně jako dnes. Až na jednu drobnost, nemělo spolehlivé brzdy. Anglický inženýr Frank Bowden tento problém vyřešil axiální brzdou. Ta působí na ráfek kola zleva i zprava. Později se stala populární i brzda zvaná torpédo, u které stačí jen zpětně sešlápnout pedály. Pro běžný silniční provoz byl bicykl vybaven i potřebnými náležitostmi, jako třeba reflektorem nebo odrazkami. V 70. letech se objevila i specializovaná kola, například horská. Dnešní inženýři při vývoji bicyklů pro závodníky na Tour de France úzce spolupracují i s kosmickým průmyslem, odkud přebírají zejména speciální lehké materiály.

Foto: wikipedia, hdwallpaperbackgrounds.net
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …