Skip to content

Norimberské zákony: Hitler musel improvizovat

Ulice bavorského Norimberku v září 1935 zdobí vlajky s hákovými kříži. Všude je spousta lidí v hnědých uniformách SA. Koná se tu sjezd nacistické strany. Poprvé od roku 1543 bude ve městě zasedat také říšský sněm.

Adolf Hitler (1889–1945) se zde 15. září 1935 chystá přednést hlavní projev, jímž by podpořil připravovanou italskou invazi do Etiopie. „Nedělejte to,“ varuje však Hitlera za pět minut dvanáct jeho ministr zahraničí Konstantin von Neurath (1873–1956) s poukazem na to, že takový proslov by vážně poškodil obraz Německa v očích zahraničních mocností. Nacistickému vůdci nezbývá, než mu dát za pravdu. O čem ale bude před sněmem hovořit? Chce to nějakou „bombu“…

2
Konstantin von Neurath překazí Hitlerovi původní plán.

Řádění starých bojovníků

Nacisté se nikdy netajili svými antisemitskými postoji. Ministr propagandy Joseph Goebbels (1897–1945) vyhlásil už na počátku dubna 1933 bojkot namířený proti židovským obchodům, bankám, lékařům nebo advokátům. O několik dní později, 7. dubna 1933, vešel v platnost zákon vylučující „neárijské“ úředníky ze státní správy.

Nationalsozialistische Boykott-Posten vor dem Warenhaus Israel in Berlin.
Na výzvu ministra Goebbelse příslušníci SA bojkotují židovské obchody.

 

Diskuze mezi špičkami NSDAP, která se následně rozhořela o tom, kdo má být označen za „neárijce“, však uvízla na mrtvém bodě. V dalších měsících se ovšem množily brutální útoky proti Židům. Obvykle za nimi stáli „staří bojovníci“ (členové NSDAP z jejích samých začátků) a členové SA, úderných oddílů NSDAP. O tom, že je třeba situaci nějak usměrnit, není pochyb.

4
Hitlera vítá Norimberk. Město je plné očekávání…

Zlem popíšou jídelní lístky

Zatímco si Adolf Hitler láme hlavu se svým projevem před sněmem v Norimberku, 12. září 1935 vystupuje během stranického sjezdu s proslovem významný říšský lékař Gerhard Wagner (1888–1939). „Vláda brzy zavede zákon na ochranu německé krve,“ prohlašuje trochu nečekaně. Ano, to je přesně ono. Hitler se myšlenky okamžitě chytá a rozvádí ji do děsivé šíře. Na jeho příkaz začínají pracovníci ministerstva vnitra připravovat patřičné protižidovské zákony. Vše se odehrává v horečném spěchu. Traduje se, že autoři kontroverzních zákonů neměli k dispozici ani dost papíru pro svoji „tvořivost“, a tak využili jídelní lístky. 15. září 1935 Adolf Hitler předstupuje před říšský sněm v Norimberku a přítomné seznamuje jednak s říšským občanským zákonem, jednak se zákonem na ochranu německé krve a německé cti.

5
Titulní strana zákonů, které byly šité horkou jehlou…

Poškození platí pokutu

Židé na jejich základě ztrácejí jakákoli občanská práva. Nesmějí uzavírat sňatky s árijci a ani je nesmějí zaměstnávat. Cesta k holocaustu je otevřená. Hrozivou předzvěstí je tzv. křišťálová noc z 9. na 10. listopadu 1938, během níž nacisté zapalují synagogy a plení židovské obchody i domy. 26 000 Židů je zatčeno a odvezeno do koncentračních táborů. „Poškozeným Židům byla nakonec zvláštním nařízením ještě navíc uložena peněžitá pokuta okolo jedné miliardy říšských marek, která měla být zaplacena Německé říši,“ uvádějí autoři Dějin Německa. Na norimberské zákony navazují další právní úpravy, které ještě více omezují existenci Židů na německém území. Stále častěji se volá po „řešení židovské otázky“. Zpočátku se hovoří o možném přesídlení Židů na Madagaskar v Indickém oceánu. V lednu 1942 je však rozhodnuto o přesunu Židů na východ a o jejich likvidaci.

Foto: plantnews.net, dhm.de, wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti Zobrazit více …