Skip to content

Neandrtálci pod lupou: Měli příliš velké oči?

Jsou nejprozkoumanější prehistorickou formou člověka, přesto každý další objev vyvolává víc otázek než odpovědí. O neandrtálcích tak s určitostí víme pouze to, že vyhynuli, že byli překvapivě inovativní a že to s nimi nebude tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo…

Dva italští dělníci odkrývají v srpnu 1856 při těžbě vápence v německém údolí Neandertal zavalenou jeskyni. Ani jeden z nich v tom nevidí nic zvláštního. Jde zkrátka o další běžný pracovní den a další jeskyni plnou jílu, který jim překáží. Toho, že společně s ním vyhazují i kosti, si nevšímají. Fragmenty povalující se v hlíně ale upoutají pozornost majitele dolu Wilhelma Beckershoffa (1806–1873), který je považuje za pozůstatky pravěkého medvěda. Šestnáct nalezených úlomků odnese místnímu profesorovi a sběrateli fosílií Johannu Carlu Fuhlrottovi (1803–1877). Jemu je už na první pohled jasné, že před sebou nemá pozůstatky medvěda, ale lidské bytosti. Okamžitě také rozpozná, že se nejedná o moderního člověka. Společně s dvojicí profesorů anatomie Hermannem Schaaffhausenem (1816–1893) a Josefem Karlem Mayerem (1787–1865) je datují do předpotopní doby. Právě tehdy začíná cesta za poznáním neandrtálského člověka, k jejímuž cíli nejsme ani po 150 letech o mnoho blíž.

neandrtalci.1
Rekonstrukce obličeje neandrtálce podle nalezených kosterních pozůstatků.

Přímý předchůdce, nebo vzdálený příbuzný?

Nález neandrtálce způsobí doslova skandál. Mnoho vědců odmítá uvěřit, že je to tvor vzdáleně příbuzný modernímu člověku. Odlišnou tělesnou stavbu vysvětlují tělesným postižením a někteří se dokonce odkazují na Bibli, která nálezy takového stáří vylučuje. Tři roky před vydáním Darwinova díla O původu druhů (1959) je myšlenka evoluce mnohými čelními představiteli vědy brána jako elitářství. Díky moderním způsobům zkoumání DNA a uhlíkovému datování už víme, že neandrtálci skončili jako slepá vývojová větev rodu Homo, která se od našich přímých předků definitivně odloučila zhruba před 370 000 lety. Proč přesně k tomu došlo, to je už otázka – stejně jako mnoho dalších. Například stále zůstává záhadou, proč vlastně náš vzdálený příbuzný tak náhle vymizí. Fyzicky totiž mají neandrtálci nad lidmi jednoznačně navrch. Přestože se dříve předpokládá, že právě jejich mohutná tělesná stavba stojí kvůli energetické náročnosti za jejich vyhynutím, tým českých vědců z katedry antropologie a genetiky člověka University Karlovy díky matematickým modelům prokáže, že pohyb neandrtálců nespotřebovával o nic víc energie než ten lidský.

neandrtalci.2
Neandrtálci obývali oblast od Pyrenejského poloostrova až po pohoří Ural.

Příliš velké oči?

Za další z teorií o vyhynutí neandrtálce stojí nedávný objev. Někdo zjistí, že tito lovci mamutů mají o zhruba 6 mm větší oční důlky. Větší oči se u nich vyvinou zřejmě po jejich přesunu z Afriky a umožní jim lepší vidění v dlouhých a temných nocích euroasijského kontinentu. Oproti Africe tu je méně světla, takže sice mají zrak oproti Homo sapiens lepší, což by se dalo považovat za evoluční výhodu, jenže podle vědců z Oxfordské univerzity to zároveň vyžaduje i větší zapojení mozku. A tím se neandrtálci pravděpodobně „oberou“ o možnost hlubšího abstraktního myšlení, kterým vyniká právě sapien. Nedokážou se tak dostatečně přizpůsobovat změnám prostředí. To však neznamená, že by byli hloupější. Právě naopak. Umějí pracovat s ohněm a zřejmě ho dokážou také rozdělat a to dokonce velice sofistikovaným způsobem. Vědci přijdou nato, že drtili horninu bohatou na oxid manganičitý, který pak sypou na dřevo. Oxid manganičitý sice není sám o sobě hořlavý, ale dokáže snížit teplotu potřebnou k podpálení dřeva až o 100 stupňů Celsia.

neandrtalci.3
Neandrtálci se zabývali především lovem, jedli ale i vařenou zeleninu.

Mohl by neandrtálec vyřešit naše problémy?

Navíc používají i různé kamenné nástroje včetně vrhacích oštěpů. Právě jejich používání má podle předchozích tezí představovat první významnou výhodu Homo sapiens. Neandrtálci, ale jsou schopni i léčit své zraněné či nemocné, přestože se ukazuje, že zlomená noha znamenala rozsudek smrti. Dosud totiž nikdo nikdy nenašel kosterní pozůstatky, které by dokládaly známky léčení dolních končetin. Naopak podle archeologických důkazů znají techniku  amputací zchromlých rukou a na jejich zubech se najdou stopy heřmánku a řebříčku, které obsahují protizánětlivé látky. Díky dostatečnému množství pozůstatků, ze kterých mohou vědci získat kompletní sekvenci neandrtálského geonomu, někteří genetikové věří, že bychom byli schopni tohoto našeho blízkého příbuzného oživit. Naklonovat. Podle genetika a molekulárního inženýra George Churche (*1954) by to mohlo lidstvu dokonce pomoci. Neandrtálec by prý díky odlišnému mozku možná byl schopen vyřešit problémy, se kterými si my nevíme rady.

neandrtalci.4
Nástroje nalezené v neandrtálském obydlí ve francouzském Beuzeville.

 

Foto: Wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …