Skip to content

Mýty vs. realita: Zničili Tróju skutečně Řekové?

Trója existuje!“ je přesvědčen německý obchodník Heinrich Schliemann. Už od mládí hltá řádek po řádku Homérův epos Ilias, pojednávající o trojské válce. Zatímco si odborná veřejnost významně ťuká na čelo, on jako archeolog-amatér se vydává přímo na „místo činu“.

A skutečně na vytipovaném místě, na pahorku Hisarlik na severozápadě dnešního Turecka, objevuje zbytky starobylého opevněného sídla. Vychází Homérovo líčení opravdu z reality?

2
Heinrich Schliemann se nenechal odradit. Našel místo, kde stávala bájná Trója.

Meneláovu výzvu k tažení proti Tróje podle starověkého básníka Homéra vyslyší obyvatelé Athén, Thessalie, Pylu, Arkádie, Salamíny, Ithaky, Rhodu nebo Kréty… Má jich být až 100 000 a v jejich čele stane nejmocnější vládce Mykén – Agamemnon. „Toto číslo je nepochybně hrubým zaokrouhlením a nelze mu připisovat větší přesnost,“ uvádí k počtu řeckých sil slovenský historik Vojtěch Zamarovský (1919–2006). Podle něj prostor, kde útočící Řekové u Tróje přistáli a rozbili svůj tábor, tak jak ho líčí Homér, neměří na délku více než tři kilometry. Je tedy nemožné, aby na něm přežívalo takové množství lidí.

3
Řekové a Trójané k sobě měli podezřele blízko. I co se týče výstroje a výzbroje…

Liší se jen počtem žen

Mistře, čím to, že číše a vázy z Mykén jsou takové nažloutlé?“ ptají se mladé Trójanky hrnčíře. Ten se má co ohánět, aby dokázal mykénské konkurenci se svými výrobky odolat. Mezi Trójou a Mykénami, které na jihu Řecka vzkvétají v letech 1600–1100 př. n. l., panuje čilý obchodní ruch. To ovšem není to jediné, co Mykény s Trójou spojuje. Homér se ve své Iliadě nikde například nezmiňuje, že by Trójané mluvili jiným jazykem než útočníci. Dokonce vyznávají i stejná božstva, mají nejspíš totožné státní zřízení i válečnickou výstroj a výzbroj, podobnou architekturu. Jediná výjimka? „Trojský vládce Priamos se oficiálně přiznává k »asijskému« mnohoženství, kdežto Agamemnon k »evropské« monogamii,“ vysvětluje Zamarovský. Střetli se skutečně v trojské válce „příbuzní“? „V době, do níž se tradičně klade trojská válka (13.–12. století př. n. l. – pozn. red.), bylo Řecko ohroženo vpádem Dórů, a nemohlo tudíž podniknout velkou výpravu proti mocnému státu v Malé Asii,“ je přesvědčen rakouský historik Fritz Schachermeyr (1895–1987). Pokud Tróju nezničili Řekové, tak kdo tedy? Kandidátů je hned několik…

4
Zničili velkolepé město chetitští válečníci?

Spojenci, nebo nepřátelé?

Prim mezi nimi hrají Chetité, jejichž říše se v 16.–12. století př. n. l. rozkládala především v Malé Asii.

O tom, že o Tróji, svém západním sousedovi, velmi dobře vědí, svědčí nápisy klínovým písmem. Chetitský král Muvatalliš II. (vláda přibližně v letech 1306–1282 př. n. l.), v historii známý díky své účasti v bitvě u Kadeše proti Egypťanům, podle zpráv na hliněných tabulkách uzavírá jakousi smlouvu s trojským vládcem Alexandrem.

Další texty vypovídají o vleklém konfliktu mezi Chetity a okolními státy, mezi něž patřila i Trója. Na její straně v tomto případě bojovali Mykéňané jako její spojenci.

5
Hrůzu, kterou šířily tzv. mořské národy, pocítil i egyptský faraon Ramesse III.

Útok přišel z moře

Východní Středomoří kolem roku 1200 př. n. l. zachvacuje panika. Jako hejna hladových kobylek se na pobřežní státy valí pohroma v podobě tzv. mořských národů.

S nikým neznají slitování, vraždí, drancují, vypalují bohatá sídla. O jejich původu se toho sice moc neví, zato jejich skutky vzbuzují hrůzu široko daleko.

V roce 1190 př. n. l. zdevastují Chattušaš, hlavní město chetitské říše (dnes ve střední Anatolii v Turecku). Přibližně ve stejnou dobu proti nim vytáhne se svou armádou i egyptský faraon Ramesse III. (vláda v letech 1186–1155 př. n. l.) a uštědří jim drtivou porážku na souši a na moři.

Právě egyptské nápisy pak hovoří o tom, že se mořské národy prohnaly také Trójou…

Foto: classicalpoets.com, wikipedia.org, weaponsandwarfare.com, independet.co.uk, youtube, pluggedin.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty Zobrazit více …