Všude kolem je voda, přesto lidé umírají v plamenech! Může to vypadat jako krutý žert osudu, bohužel je to příliš reálné, než aby se někdo smál.
Když v Japonsku v roce 1963 staví, je určena pro 600 cestujících, když ji roku 1975 koupí Filipínci, přestaví ji na dvojnásobnou kapacitu. Během osudné plavby je na palubě lodi pojmenované Doña Paz oficiálně 1565 cestujících.
Ve skutečnosti je jich přes 4000. „Loď byla plná k prasknutí,“ vzpomíná Gilbert Mabutol.
U kormidla stojí neschopní
Lidé jsou všude. Na palubě skoro není kam šlápnout, v jídelně i na chodbách dochází ke strkanicím a hádkám. Situace se zklidní až večer. Většina pospává. Na chodbách, na palubě i v kajutách kde se na jednom lůžku často tísní tři nebo i čtyři lidé.
Nejspíš by však nespali, kdyby věděli, že důstojníci popíjejí v baru, kapitán si pouští video, loď řídí nezkušený plavčík a v kolizním kursu k nim pluje malý tanker MT Vector.
Ten nemá licenci, ani zkušeného kormidelníka, a veze do Masbate 1 050 000 litrů ropných produktů.
Lodě i moře pohltí oheň
Krátce po 22 hodině tanker naráží do boku trajektu. Světla na krátko zhasnou, pak noc osvětlí exploze a vzápětí zalije paluby trajektu i moře kolem hořící ropa. „Plameny šlehaly až do výše 15 metrů,“ vzpomíná Aludia Bacsalová.
Nikdo cestujícím nerozdá záchranné vesty. Zůstávají zamčené ve skříních. Nikdo nevydává žádné pokyny. Všichni, včetně posádky zmateně pobíhají sem a tam, jak je ženou plameny.
Záchranné čluny hoří nebo mají zarezlé řetězy a nejdou spustit. Lidé skáčou v panice do moře tam, kde nehoří vylitá ropa. I tam se však ocitají v ohnivé pasti, když hladinu zalévají další vlny hořící ropy. Ti, kteří nakonec přežijí, tak plavou mezi desítkami ohořelých mrtvol.
Snaží se uplavat plamenům
V plamenech nachází smrt 4386 lidí. „Plaval jsem pod vodou a hledal místa, kde nehořelo. Tam jsem se nadechl a znovu se ponořil. Uplaval jsem tak asi půl kilometru,“ vzpomíná Luthgardo Niedo.
Když uniknou plamenům i žralokům, kterých je okolní moře plné, musí na hladině vydržet ještě dlouhé hodiny, než dorazí záchrana. Trvá totiž 8 hodin, než se filipínské námořní orgány o nehodě dozví a další hodiny než zorganizují záchrannou operaci. Přežije jich nakonec jen 26, většinou s těžkými popáleninami.
