Skip to content

Měl Hitler atomovou bombu? Podle historiků možná ano

Historici i odborníci se shodují v jednom. Nacistům se mohlo podařit vyrobit atomovou bombu. Zařízení pro obohacování uranu se německému vědci Erichu Baggeovi podařilo postavit už v roce 1942. Německo mělo navíc dostatečné množství uranu, aby mohlo své plány uskutečnit. Jak to tedy s bombou bylo doopravdy?

Odborníci se domnívají, že kdyby Hitler nasadil všechny dostupné prostředky Třetí říše, mohl vývoj atomové bomby dovést až do úspěšného konce.
Odborníci se domnívají, že kdyby Hitler nasadil všechny dostupné prostředky Třetí říše, mohl vývoj atomové bomby dovést až do úspěšného konce.

Kde se na bombě pracovalo?

Hlavní základna výzkumu sídlila v Norsku, další se nacházela v Pennemünde, v Sovích horách na česko-polských hranicích to byl komplex Riese a v neposlední řadě to mohla být podzemní továrna v St Georgen an der Gusen. Na výzkumu se podíleli špičkoví fyzikové, jako Otto Hahn, Fritz Strassmann či Werner Heisenberg. Nacisté uvedli do provozu nejméně 3 jaderné reaktory, v Lipsku, v Berlíně a Heigerlochu. Lipský reaktor sice zničil v první fázi výbuch, ale brzy byl prý obnoven.

Obávaná německá raketa V2 se mohla stát předstupněm pro první raketový nosič jaderné hlavice.
Obávaná německá raketa V2 se mohla stát předstupněm pro první raketový nosič jaderné hlavice.

Podařilo se vývoj dokončit?

Čas od času se vynoří svědectví, potvrzující dokonce pokusné jaderné výbuchy, které Němci za války uskutečnili. To by znamenalo, že měli atomovou bombu dokončenou a k dispozici. Namístě je však otázka, proč ji Hitler na konci války nepoužil. Historici se shodují v názoru, že i kdyby se podařilo bombu dokončit, Hitler nebyl až takový blázen, aby ji použil. Dobře věděl, že podobné výzkumy probíhají i u spojenců a odveta by byla drahá.

Němci zvládli podle historiků uvést do provozu nejméně 3 jaderné reaktory v Lipsku, v Berlíně a Heigerlochu.
Němci zvládli podle historiků uvést do provozu nejméně 3 jaderné reaktory v Lipsku, v Berlíně a Heigerlochu.

Svědci to vidí jinak

Německý historik Rainer Karlsch ale zachytil svědectví německého válečného zajatce, který pozoroval nedaleko Lübecku v říjnu 1944 obrovský výbuch, doprovázený mrakem ve tvaru hřibu a poruchami na elektrickém vedení. Další svědectví pochází od italského novináře, blízkého Mussolinimu, který byl v říjnu 1944 pozván na zkoušku jaderné pumy na Rujáně. Výbuch prý doprovázely naprosto stejné úkazy jako v Lübecku. Že by přece jen?

K nejtajnějším továrnám patřily ty, kde se pracovalo na výrobě raketových motorů. Součástí těchto komplexů však mohly být i laboratoře jaderného výzkumu.
K nejtajnějším továrnám patřily ty, kde se pracovalo na výrobě raketových motorů. Součástí těchto komplexů však mohly být i laboratoře jaderného výzkumu.

Byl svět blízko zkáze?

Existuje řada nepřímých důkazů, že německý jaderný výzkum pokročil v závěru 2. světové války mnohem dále, než se spojenci domnívali. Nicméně odborníci a přední fyzikové se shodují, že skutečnou atomovou bombu Hitler nikdy neměl. Pokud se mu podařilo podobnou zbraň vyrobit, byla by to nejspíše takzvaná špinavá bomba, která zabijí zářením ze spadu radioaktivních částic.

Foto: wikipedia.com, shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty Zobrazit více …