Skip to content

Měl císař Napoleon I. Bonaparte na povel i svoji kuchyni?

Po císařské korunovaci roku 1804 přesidluje Napoleon I. Bonaparte do paláce v Tuileriích. Stěhuje se s ním i jeho kuchyně, ve které se ale nedá větrat. Kuchtíci si zahrávají se zdravím, do ovzduší tu unikají uhelné plyny!

Ani slavní kuchaři se tu nemají chuť zdržovat, a to císař zaměstnává ty největší mistry! Například Lebeaua, který peče fantastické paštiky a pečivo.

Když roku 1796 poráží Napoleon I. Bonaparte (1769 – 1821) Rakušany v italské Arcole u mostu přes řeku Alponu, neváhá mu Lebeau všechno upéct z cukrového a lístkového těsta, piškotů a marcipánu. Bez jeho sladkých mlsů se neobejde ani jeden dvorský ples! Císaři zůstává věrný po celou dobu jeho vlády. Skousne i nepříznivé podmínky v císařské kuchyni. Za to jeho podřízení se tu střídají. Vadí jim nejenom špatné větrání, ale i přísný, téměř vojenský dohled, který jim znemožňuje vedlejší příjmy.

2
Most z bitvy u Arcole Napoleonovi upeče jeho dvorní kuchař jako dezert.

S hrncem na bojiště i do exilu

Napoleonovi kuchaři to nemají lehké, musí s ním i na válečná tažení! Výpravy do Egypta v letech 1798-1799 se účastní hned dva – Gallon a Danger. Napoleon říká: „Armáda mi pochoduje v žaludku.“ Ve vyhnanství na ostrově Elba (rok 1815) císaři dělá společnost kuchař Ferdinand.

3
Se synem Orlíkem císař rád společné jí u jednoho stolu.

Nad Napoleonovou kuchyní bdí Guignet, zvaný Dunand. Má na starosti, aby se nikdo neflákal, a řídí i stolování u tabule. Vést kuchyni není snadné. Kromě něho je tu i druhý kuchmistr a několik přednostů kuchyně, kterým jsou podřízeni dvorní kuchaři. Každý večer si nechává předložit jídelní lístek na další den. Ten potom musí schválit palácový prefekt .

4
Císařovna Josefína se může dostavit ke stolu teprve, až dostane znamení.

Nejdřív povinnosti, potom jídlo

Na čem si můžeme pochutnat při císařské snídani? Je říjnový den roku 1810, 9,30 dopoledne. Napoleon má po audiencích a chystá se posnídat. Všechno je připraveno v předsíni. Pro případ, že by se ranní slyšení protáhla, jsou jídla přikrytá v nádobách a ponořená do horké vody. Dnes se ale snídá včas. Pod dohledem Dunanda a palácového prefekta nosí služebnictvo připravená jídla na stůl. Podává se polévka, tři příkrmy (hors d´oeuvre), dvě hlavní jídla, dva druhy zákusků, káva, chlebíčky a půl lahve Chambertinského vína. Snídá vždycky sám, jenom v době své druhé svatby a před očekávaným slehnutím mu dělá společnost jeho manželka Marie Luisa. Také když jeho syn Napoleon II., zvaný  Orlík (1811-1832) odroste plenkám, rád s ním jí. Jeho oblíbenou zábavou je nacpat synkovi pusu jídlem, až se málem udáví.

5
Napoleonovo oblíbené kuře Marengo je dodnes považováno za lahůdku.

Josefíně kručí v břiše

Napoleon si pochutná hlavně na kuřatech. Ale pozor! Musí se mu servírovat bez křídel, ty totiž nenávidí! Jeho kultura stolování je hrozná. Jí rychle, ani neochutná všechno a často pokecá nejenom ubrus, ale sám sebe!

U dvora se obědvá až v 18 hodin. Císařovna Josefina (1763-1814) smí vejít teprve na znamení. Jenže Bonaparte v návalu práce často zapomene, že má jíst, a tak císařovna čeká, zatímco jí v žaludku kručí hladem. Někdy až do jedenácti hodin! I když se jídlo udržuje teplé, jeho kvalita není nic moc. Potom se všechno odbude rychle. Manželé nestráví u stolu déle než 15 minut. Stěží mohou okusit všechno, co je na stole: polévka, různé pochoutky, čtyři předkrmy, dvě pečeně, dva druhy zelenin, dva druhy salátů.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …