Skip to content

Masakr na Pražačce: Tady došlo ke krvavým jatkám, za která nebyl nikdo potrestán!

Přestože je vyhlazení Lidic považováno za jeden z nejbrutálnějších válečných zločinů, rozhodně to není jediné krveprolití, ke kterému na našem území došlo. Vždyť při masakru na Pražačce zahynula téměř stovka nevinných lidí!

Budova pražského gymnázia na Pražačce se stala svědkem jednoho z nejbrutálnějších masakrů v Česku. Během květnového povstání v roce 1945 zde totiž němečtí vojáci uvěznili několik desítek civilistů, kteří si prošli hotovým peklem. Někteří byli brutálně mučeni, jiní zastřeleni nebo zmasakrováni kulomety. „Drahomíra Matoušková, která byla ve škole zaměstnána jako kuchyňská síla, dokonce vypověděla, že viděla vcházet do školní budovy brankou od Libně jednoho policistu, který držel v pravé ruce bílý prapor. Když udělal asi tři kroky od branky, byl stráží, která střežila vchod, zákeřně zezadu zastřelen,“ dozvídáme se ze zprávy pražského policejního ředitelství.

Ke krveprolití na Pražačce došlo v době, kdy už byl Hitler několik dní mrtvý a jeho tisíciletá říše v rozvalinách.
Ke krveprolití na Pražačce došlo v době, kdy už byl Hitler několik dní mrtvý a jeho tisíciletá říše v rozvalinách.

Neměli slitování ani s dětmi

Na dvoře školy popravili Němci více než 80 zajatců, mezi nimiž byly ženy i sotva odrostlé děti. Jejich těla spálili buď v kotelně, nebo je uložili do třech masových hrobů za budovou. Ústup zahájily německé jednotky až 8. května, kdy se s bílými vlajkami vydaly směrem ke kasárnám v Karlíně. S sebou si vzaly jedno rukojmí, které propustily až na demarkační linii v Ejpovicích u Plzně.

Poté, co český národ povstal, staly se vraždy a masakry civilistů mstou končící nacistické moci.
Poté, co český národ povstal, staly se vraždy a masakry civilistů mstou končící nacistické moci.

Vrazi se vyhnuli odpovědnosti

Za masakr, stejně jako za většinu zločinů spáchaných na československém území v letech 1939–1945, nebyl nicméně nikdo potrestán. K tomu, že se vrazi vyhnuli odpovědnosti, přispěl mimo jiné i fakt, že se české úřady o vyšetřování masakrů během květnového povstání začaly zajímat opožděně, až v 70. letech. „Politická situace už byla taková, že požadavkům na vydání válečných zločinců v Německu a Rakousku se nepřikládala taková váha,“ vysvětluje Pavel Žáček, šéf Ústavu pro studium totalitních režimů.

Drastické represe se týkaly nejen partyzánů, povstalců či osob, které jim pomáhaly, ale prakticky každého českého civilisty, který mohl být zatčen, případně i popraven.
Drastické represe se týkaly nejen partyzánů, povstalců či osob, které jim pomáhaly, ale prakticky každého českého civilisty, který mohl být zatčen, případně i popraven.

Na čí straně byla chyba?

Dřívějšího otevření tématu podle něj bránil i tehdejší režim v Československu, který význam květnového povstání bagatelizoval a snažil se spíše vyzvednout osvobození ze strany Sovětského svazu. Navíc československá vládní komise pro vyhledávání válečných zločinců byla po roce 1990 bez náhrady zrušena.

A takto vypadá gymnázium dnes.
Takto vypadá gymnázium dnes.
Foto: wikipedia.org, geocaching.com, ceskatelevize.cz
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …