Skip to content

Majitel Poldi Kladno: Zaměstnance vyhazoval s pomocí policie!

„Ve Spojených státech trvá výroba 100 kg železa 7 hodin, v Německu 13 a v Rakousku 33!“ vyčítá svým pomalým dělníkům Karl Wittgenstein. Záleží mu totiž nejen na kvalitě jeho oceli, ale i na rychlosti její produkce. V tomto směru se mu však příliš nedaří. Zaměstnanci kladenské Poldovky totiž odmítají v nelidských podmínkách vůbec pracovat, natož aby přemýšleli o zrychlení výroby.

Karl Wittgenstein (1847–1913), otec filozofa Ludwiga Wittgensteina (1889–1951), zakládá roku 1889 v Kladně speciální ocelárnu hned vedle Vojtěšské huti. Jméno Poldi dostává nový podnik na počest jeho manželky Leopoldiny, dcery bohatého vídeňského podnikatele. 18. července 1893 se Poldinčin krásný profil dokonce objevuje i ve znaku celé firmy.

Dělníci pracují v továrně v naprosto otřesných podmínkách.
Dělníci pracují v továrně v naprosto otřesných podmínkách.

Pracují v nelidských podmínkách

Nová huť se rychle rozvíjí. O kvalitní ocel je zájem. Jenže dělníci ve Wittgensteinových továrnách začínají protestovat. Pracují v naprosto příšerných podmínkách, například nepoužívají ochranné rukavice. Wittgenstein si však něco takového nenechá líbit. „Přišel s mnoha policisty a začal vyhazovat lidi,“ popisuje majitelovu reakci dobový tisk.

Výroba v Poldi hutě jako jedna z prvních na světě zvládne i nerezavějící ocel ideální pro zbrojaře.
Výroba v Poldi hutě jako jedna z prvních na světě zvládne i nerezavějící ocel ideální pro zbrojaře.

Situaci uklidňuje ministerstvo

Roku 1897 už má Poldi 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Produkce firmy roste, ovšem situace mezi majitelem a dělníky je už tak napjatá, že ji musí uklidňovat rakouské ministerstvo průmyslu. Osudným se Wittgensteinovi stává přelom roku 1898/1899. Tehdy na něj tlak veřejnosti zesílí natolik, že prodává své podíly ve firmě a raději odchází z vedení podniku.

Zakladatel firmy Karl Wittgenstein je nakonec nucen prodat své podíly.
Zakladatel firmy Karl Wittgenstein je nakonec nucen prodat své podíly.

Ideální ocel pro zbrojaře

Obrovský boom zažívá Poldi před první světovou válkou, kdy jako jedna z prvních oceláren na světě nabízí nerezavějící ocel. Po té vděčně sahá rakousko-uherská armáda, a to na výrobu svých lodí a děl. Kvalitu si udrží firma během celého 20. století, ale po privatizaci v roce 1993 přežije jen několik částí firmy. Většina areálu společnosti dnes chátrá a uvažuje se o sanaci.

Obrovský rozvoj hutě nastává už před první světovou válkou.
Obrovský rozvoj hutě nastává už před první světovou válkou.
Foto: strojpoldi.cz, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …