Skip to content

Kruté tresty: Proč se ženám před oběšením svazovaly sukně?

5. trhání ňader sv. Agáta_wiki

Popravčí se chystá provést exekuci. Šibenice i provaz už je připravená. Ještě než ale pošle vražednici na onen svět oběšením, pečlivě jí ováže sukni v kolenou. Nesmí připustit, aby její mrtvola někoho pohoršila.

 „Pověšení bylo od počátku spojováno se zneuctěním,“ píše současný autor Ladislav Chmel. Také se zpočátku nesmí věšet ženy kvůli mravopočestnosti. Ve Francii tento zákaz platí až do poloviny 15. století, do té doby popravují odsouzené ženy pohřbením zaživa. „Teprve v roce 1448 byla jistá cikánka odsouzena soudem k oběšení. Byla pak skutečně pověšena se sukněmi uvázanými kolem kolen,“ vysvětluje současný historik Jindřich Francek, jak se kati vypořádali s dobrými mravy.

Kvůli nežádoucím pohledům se ženám před popravou oběšením svazovaly sukně.
Kvůli nežádoucím pohledům se ženám před popravou oběšením svazovaly sukně.

Začíná se trháním ňader

Zvláštní zálibu ve smrti rozčtvrcením či roztrháním má anglický král Jindřich VIII. (1491–1547). Když se nedohodne s Římem a založí anglikánskou církev, používá tento krutý trest jako pomstu určenou katolickým duchovním. „Římané začínali roztrhání často vytržením ňader u žen a kastrací u mužů,“ uvádí další příklad Francek. A když Karel III. Neapolský (1345–1386) v roce 1382 dobude Neapol a sesadí ze zdejšího trůnu svoji tetu Johanu I. Neapolskou, nechává jí se souhlasem papeže Urbana VI. (1318–1389) vyrvat kleštěmi ňadra a vaginu.

Trhání ňader se často uplatňuje jako krutý trest pro ženy hříšnice.
Trhání ňader se často uplatňuje jako krutý trest pro ženy hříšnice.

Živé křesťanské pochodně

Upálení je jedním z nejstarších způsobů poprav, který společně s utopením a pověšením popisuje už Chammurapiho zákoník z období zhruba kolem roku 1800 př. n. l.. Drakónův athénský zákoník z 6. století př. n. l. připisuje tuto smrt obviněným ze zvlášť těžkých zločinů. Hromadně v plamenech hynou i první křesťané. Římský císař Nero (37–68) se rád baví tím, že ukřižované nechává natírat dehtem a smolou a vyrábí z nich živé pochodně.

Z prvních křesťanů se ve starém Římě často stávaly živé pochodně. Umírali v ohni.
Z prvních křesťanů se ve starém Římě často stávaly živé pochodně. Umírali v

Lehké ženy skončí ve vodě

Za cizoložství a zbabělost v boji je častým trestem utopení. Často je to i způsob, jak se zbavit někoho nepohodlného. Třeba italský maršál Piero Strozzi (1510–1558), bratranec Kateřiny Medicejské (1519–1589), poručí najednou utopit 800 lehkých žen, které doprovázejí jeho armádu. Důvod? Ženy rozptylují vojáky a ničí jejich bojovou morálku. Skončí proto na dně soutoku řek Loiry a Maine v západní části Francie.

Cizoložství se trestá utopením. Lehké ženy proto často končí ve vodě.
Cizoložství se trestá utopením. Lehké ženy proto často končí ve vodě.
Foto: wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …