Skip to content

Kostelní skvosty: Objevila „kutnohorský poklad“ zbloudilá kulka?

Kutnohorský kat střílí kavky v místech, kde stával klášterní kostel. Českými zeměmi se nedávno jako velká voda přehnala válka a ze svatostánku zbylo jenom torzo mezi stromy. Jedna střelcova kulka se zaryje do zdi. V místě, kde se odloupne kus omítky, se náhle cosi zaleskne. „Vždyť je to zlato,“ vykřikne kat překvapeně, když přijde blíž.

Pro klášter v Kutné Hoře-Sedlci vyrobili zlatníci zřejmě někdy před rokem 1400 překrásnou monstranci. Jedná se o ozdobnou schránku z ušlechtilého kovu, do které se umisťuje hostie, oplatka symbolizující Tělo Kristovo při Svatém přijímání. Při bohoslužbách se monstrance používá ve chvíli, kdy kněz vyzve věřící ke klanění. Historikové se domnívají, že datem vzniku sedlecké monstrance je pravděpodobně rok 1389, kdy došlo k založení bratrstva Božího Těla u sedleckého kostela svatého Filipa a Jakuba. Na podobě monstrance se podílí i stavitel Petr Parléř (1332/1333–1399).

Pozlacená monstrance z mělnického kostela sv. Petra a Pavla vznikla díky finančnímu daru Johany z Rožmitálu (asi 1430–1475), manželky krále Jiřího z Poděbrad (1420–1471). Mělničtí občané proto v roce 1810 nechtějí dílo odevzdat do císařské pokladny. Uspořádají sbírku a poklad vykoupí.
Pozlacená monstrance z mělnického kostela sv. Petra a Pavla vznikla díky finančnímu daru Johany z Rožmitálu (asi 1430–1475), manželky krále Jiřího z Poděbrad (1420–1471). Mělničtí občané proto v roce 1810 nechtějí dílo odevzdat do císařské pokladny. Uspořádají sbírku a poklad vykoupí.

Poklad zazděný v troskách

Příběh klenotu je spojený s osudem sedlecké katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, vystavěné v letech 1290–1320. První těžká zkouška chrám čeká v době husitských válek. V roce 1421 husité vypálí klášter i katedrálu. Monstrance naštěstí husitskému řádění unikne. Ze Sedlce je odvezena do dolnorakouského Klosterneuburgu, odkud se v roce 1544 vrací zpět.

Použití dřeva pro výrobu monstrance se považuje za neobvyklé. Celodřevěnou monstranci z kostela ve Špičkách na Přerovsku proto odborníci právem označují za unikát. Měří 65 cm. V 15. století ji umělci nabarvili sytě modrým azuritem a krvavou červení. Obě barvy znázorňují křesťanskou symboliku. Azurit je dokonce na sklonku středověku dražší než zlato.
Použití dřeva pro výrobu monstrance se považuje za neobvyklé. Celodřevěnou monstranci z kostela ve Špičkách na Přerovsku proto odborníci právem označují za unikát. Měří 65 cm. V 15. století ji umělci nabarvili sytě modrým azuritem a krvavou červení. Obě barvy znázorňují křesťanskou symboliku. Azurit je dokonce na sklonku středověku dražší než zlato.

Legenda o katově odhalení

V průběhu třicetileté války (1618–1648) se mnichům znovu podaří monstranci uchránit před nebezpečím. Její zazdění do zbytků kostelních zdí a následné objevení kutnohorským katem po skončení bojů je proto pouhou legendou (některé prameny tuto pověst dokonce umisťují už do období husitských válek). 

Olomoucký kostel sv. Michala ukrývá gotickou monstranci z pozlaceného stříbra. Její původ a dobu vzniku odhalila malá tepaná značka na jejím gotickém štítu. Úplně stejná se totiž nachází na pečeti z roku 1438, která patřila Paulu Czetlovi z Olomouce.
Olomoucký kostel sv. Michala ukrývá gotickou monstranci z pozlaceného stříbra. Její původ a dobu vzniku odhalila malá tepaná značka na jejím gotickém štítu. Úplně stejná se totiž nachází na pečeti z roku 1438, která patřila Paulu Czetlovi z Olomouce.

Inspirace pro stavbu

Janu Blažeji Santini-Aichelovi (1677–1723), významnému architektovi italského původu, na počátku 18. století poslouží monstrance jako inspirace pro přestavbu poničeného chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele ve stylu barokní gotiky. Dnes patří mezi jednu z deseti nejstarších dochovaných gotických monstrancí v Evropě.

Na vytvoření pozdně barokního díla s názvem „Zlaté slunce Moravy“ odkázal svoje peníze olomoucký biskup a kardinál Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu (1660–1738), známý milovník umění a dvorské zábavy. Cenný předmět váží 3,5 kg a zdobí ho téměř 1500 diamantů. V letech 1748–1750 artefakt vyrobil brněnský zlatník Andreas Vogelhundt (po r. 1703–1771).
Na vytvoření pozdně barokního díla s názvem „Zlaté slunce Moravy“ odkázal svoje peníze olomoucký biskup a kardinál Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu (1660–1738), známý milovník umění a dvorské zábavy. Cenný předmět váží 3,5 kg a zdobí ho téměř 1500 diamantů. V letech 1748–1750 artefakt vyrobil brněnský zlatník Andreas Vogelhundt (po r. 1703–1771).
Foto: vmo.cz, olmuart.cz, melnik.info, discoverbaroqueart.org, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Lifestyle Zobrazit více …