Skip to content

Konspirace: Máme se bát umělé inteligence?

Vědci se snaží napodobit výpočetní kapacitu mozku pomocí výkonných počítačových programů. Jenže ty – alespoň zatím – postrádají citlivost biologických neuronů. Ke skutečné umělé inteligenci s „citlivostí mozku“ nám ještě krůček zbývá. Je už ale jen maličký… 

První pokusy o vytvoření simulace fungování mozku rozjede v červnu roku 2005 tým expertů z IBM a Švýcarský federální institut technologií. Projekt dostane název Blue Brain, v překladu „Modrý mozek“. Chce napodobit a zkoumat různé aspekty lidského chování – poznávací schopnosti, paměť i samotné vědomí. Výsledky jsou spíše zklamáním. Podobný projekt pojmenovaný Spaun se pokousil napodobit synapse v mozku pomocí 2 500 000 virtuálních neuronů. Jeho schopnosti jsou oproti mozku velice omezené. V listopadu 2012 tým z německé Heidelbergské univerzity zvolí jiný přístup – nebude mozek napodobovat, ale postaví si ho! Neurony tu zastupují malé tištěné spoje. U čipů ale probíhají vzruchy mezi „neurony“ digitálně – mohou nabýt jen hodnot 1 a 0, proto nejsou citlivé. I tento problém vědci vyřeší. Nervové spoje nahradí tenkými drátky, kterých je v čipu 400. V našem mozku jich ale jsou biliony.

juqueen-8-rack
Modrý mozek má do vzhledu mozku skutečně daleko. To ale ani nebyl cíl…

Němci proto překročí na projekt Spikey, který tvoří vyspělejší mozek. Cílem není duplikovat lidský mozek, ale zkusit to nejdřív s nápodobou funkcí krysího. Propojení šesti čipů – které dají dohromady přes milion neuronů – vznikne podobné centrum, jako zraková část krysího mozku! Tyto takzvané neuromorfické čipy čeká slibná budoucnost. Využívat je chce například NASA – skvěle by se hodily pro řízení vesmírných sond. Na britské University of Reading roku 2008 spustili projekt, který má za úkol řídit robota pomocí biologického mozku. Získaná data lokalizují, kde se v našem mozku formují vzpomínky nebo jak reagují neurony na různé podněty. K lidskému mozku připojují 60 elektrod, které měří jeho aktivitu. I zde je ale problém s citlivostí.

BEN_WHALLEY
Ben Whalley chce vědět, jak se nuance v neuronech projeví na celých organismech. Je to krok k umělému mozku?

Umělé inteligenci se blíží až počítačový program AIXI od australského vědce Marcuse Huttera. Zakládá se na složitých matematických výpočtech a úvahách, které ale představují Hutterův závěr – inteligence je prý schopnost rychle se přizpůsobit. AIXI paří hry, včetně těch karetních. A ne vždy musí vyhrát. Důležité je, že pochopí, jak je hrát. A třeba je i navrhovat. Umělá inteligence umí vyvinout nové prostředí, princip hry nebo zadat určitá pravidla, s grafikou a muzikou ale pomáhá člověk.

hqdefault
Pacman, když ho paří AIXI.

Mezinárodní projekt RoboEarth chce fungovat jako internet a vzdělávací středisko pro roboty. Bude využívat služby Cloud Robotics, která umožní všem připojeným robotům po celém světě sdílet své zkušenosti, například data pohybu, snímání terénu či lidských reakcí, a z těch se budou moct ostatní učit. Navíc poskytne výpočetní techniku, aby složité výpočty nemusely provádět stroje, ale servery samotné služby. Výsledek? Chytří, pohybliví, levní a učenliví roboti. Ti bojují ve válkách coby bezpilotní drony, posluhují, pracují v továrnách i na operačních sálech. Stávají se i pošťáky –  oktokoptéry, vrtulníčku na dálkové ovládání s osmi rotory. S Cloud Robotics by mohli fungovat samostatně. Máme se tedy bát? Mohli by i povstat, jak to známe z filmů? Aspekt vlastního uvažování je zatím v nedohlednu. Pokud by roboti povstali, tak z vůle nějakého člověka. Minimálně prozatím se není zdaleka čeho bát.

Foto: Bontonfilm, University of Reading
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …