Skip to content

Končí éra sportovních rekordů? Lidé jsou na pokraji svých možností!

Vrcholový sport už dávno není amatérskou činností, o které snil zakladatel moderního olympijského hnutí baron Pierre de Coubertin. Peníze, reklamy, vědecká podpora, podrobné analýzy, to vše je součástí sportu. A samozřejmě také honba za rekordy.

Atletika, plavání, dráhová cyklistika nebo třeba vzpírání. Ve všech těchto sportech jde o nejen o medaile, ale i o světové rekordy. Koneckonců, i diváci po nich touží. Ne nadarmo jsou na atletických mítincích plných reklam nasazováni na vytrvalecké trati vodiči, kteří prvních pár kol předtím než odstoupí, udávají rychlé tempo. Francouzští vědci jsou však nekompromisní: lidský organismus dospěl na okraj svých možností a éra světových rekordů je u konce. Už nyní jsou některé světové rekordy solidně vousaté, například ten, který drží česká atletka Jarmila Kratochvílová v běhu na 800 metrů. Ten je v análech zapsán již od roku 1983.

02
Symbolem rekordů je jamajský sprinter Ussain Bolt.

Abychom byli přesnější, ona doba světových rekordů se na svůj konec dostane během tohoto století. Někdy mezi lety 2050 až 2060 bude potenciál lidských možností v atletice či v plavání vyčerpán. Samozřejmě, za předpokladu, že se neobjeví nějaký zcela nový druh dopingu, který laboratoře nedokážou odhalit. První své možnosti vyčerpají atleti, následovat je budou vzpěrači. I když, to je právě jedna ze sportovních disciplín, kde se to pověstnými bobulemi jen hemží.

03
Mezi dopingovími hříšníky bývají vzpěrači na prvním místě.

Lidský genofond je totiž podle badatelů již téměř vyčerpán. Výjimky však ještě existují. Jeden z největších kvantitativních nárůstů světových rekordů v atletice byl zaznamenán v padesátých letech. Tehdy se sport naplno otevřel lidem s černou kůží. Rekordy tak mohou ještě upínat své zraky k ženám v muslimském světě. Některé fundamentalistické režimy totiž ženám sportovat zakazují.

04
I cyklisté jsou podle vědců na pokraji svých možností.

Vědci se za pomoci medicínských i matematických modelů snaží předpovědět, kde jsou limity lidského organismu. Právě atletické výkony jsou v tomto ohledu dobrým příkladem. I badatelé se ovšem někdy mohou netrefit. Kdysi dávno přesvědčeně tvrdili, že jedna míle, tedy asi 1,6 kilometru, se nedá zaběhnout pod čtyři minuty. Jinak by prý běžcům praskly plíce. Nu, současný světový rekord na míli je tři minuty a 43 vteřin…

Finland’s Jussi Joking, bottom, scores past Russia’s goalie Sergei Bobrovski, center, during the Ice Hockey World Championships semifinal match between Finland and Russia, in Moscow, Russia, on Saturday, May 21, 2016. (AP Photo/Ivan Sekretarev)
Sportů, kde se více používá technika a také hlava, se podobné závěry nedotýkají.

Nu dobrá, i vědec se může splést. Současné metody odhadů lidských možností jsou již mnohem sofistikovanější než v době mezi světovými válkami. Podle expertů z francouzského sportovního ústavu INSEP atleti už dosáhli 99 % toho, co je možné v rámci hranic přirozené lidské fyziologie. Do roku 2027 polovina ze všech 147 sportovních odvětví podle matematického výpočtu dosáhne svých odhadovaných limitů a poté je nebude možné posouvat o více než pět setin procenta. To vše samozřejmě za předpokladu, že sportovci nenaleznou nějaký nový typ těžko odhalitelného dopinku. A nebo, že se sportovní klání nepromění v soutěže tak či onak vylepšených kyborgů…

Foto: USA Today, Toronto Star, Hockeygrrl, WTOP
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …