Skip to content

Když zapracuje nervozita aneb kterak se první muž na Měsíci přeřekl!

První kroky Neila Armstronga po měsíčním povrchu byly možná největší událostí v lidských dějinách. Stalo se tak 20. července 1969.

Armstrong tento emotivní okamžik ještě umocnil známou větou: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“  Tedy, tak to chtěl říct původně. První muž na Měsíci se však snad z nervozity poněkud přeřekl.

2
Buzz Aldrin a v odrazu jeho hledí i Neil Armstrong: první lidé na Měsíci.

Aby věta byla vyřčena správně, měla znít takto: „One small step for a man. One giant leap for mankind.“ Armstrong ale „vypustil“ neurčitý člen „a“ před slovíčkem „man“.

3
Posádka Apolla 11, zleva Neil Armstrong, Michael Collins, Buzz Aldrin.

Tím se gramatický význam celého výroku změnil. Když se totiž v angličtině použije „man“ bez členu, jeho význam je stejný jako slovo „mankind“, tedy lidstvo. Celkově by tak věta nedávala moc velký smysl. Americký astronaut tedy vlastně řekl: „Malý krok pro lidstvo. Obrovský skok pro lidstvo.“

4
Prezident Kennedy při svém berlínském projevu.

Mimochodem, podobně se přeřekl i americký prezident John Kennedy, který stál na počátku celého programu Apollo. V roce 1963 přednesl v Berlíně slavný projev namířený proti berlínské zdi, který zakončil slovy „Ich bin ein Berliner.“, tedy prohlásil se Berlíňanem.

5
Prezident Kennedy, tehdejší starosta Západního Berlína Willy Brandt a západoněmecký kancléř Konrád Adenauer.

Pravda, slovo Berliner označuje obyvatele německé metropole. Ale pokud se do věty přidá neurčitý člen ein, z Berlíňana se stane kulaté, cukrem posypané pečivo plněné marmeládou. Prezident tedy o sobě řekl, že je vlastně kobliha…

Foto: Haus der Geschichte, The Telegraph, NASA
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …