Skip to content

Jaká tajemství ukrývá Ďáblova bible?

Necelých 12 kilometrů od Chrudimi leží třítisícové městečko Chrast. Jedna z jeho částí se nazývá Podlažice. Kdysi zde stával starobylý benediktýnský klášter.

Ještě než z něj husité ve svém svatém opojení roku 1421 udělali kůlničku na dříví, tak zde stačilo vzniknout jedno z nejpozoruhodnějších děl světové literární historie: Ďáblova bible nebo též Codex Gigas. Proti vžité představě Codex Gigas (Obří kodex) neobsahuje pouze biblické texty.

V 75 kilogramů těžké knize čtenář nalezne i spoustu dalších literárních perel. Kromě Starého a Nového zákona obsahuje mimo jiné i Flaviovy historické spisy, zaklínadla proti zlým démonům, Kosmovu kroniku českou, ale třeba i skripta s lékařskou tématikou či objemnou encyklopedii, jejímž autorem byl sevillský biskup Isidor (560 – 636).Měla být tedy jakousi knihovnou svázanou do jediné knihy.

Její rozměry jsou úctyhodné. Rozměr desek činí 92×51 cm, rozměr listů pak 89×49 cm. Těchto listů bylo v knize původně 320, osm z nich však kdosi neznámý odstranil. Pergamen, který posloužil listům jako materiál, se vyrábí ze zvířecí kůže. Aby mohla Ďáblova Bible vzniknout, muselo jí padnout za oběť 160 oslů.

1
Symbol knihy ďábel.

Codex Gigas je největší rukopisnou knihou na světě. Její historie se začala psát již před osmi staletími. První písemná zmínka, která se k latinsky psané knize váže, pochází z roku 1295. Benediktýnští mniši v ní dávají souhlas s vykoupením gigantické knihy ze zástavy. V té době totiž byla kniha v držení bohatého řádu cisterciáců v klášteře v Sedlci u Kutné Hory.
Už v té době byl Codex Gigas historickou relikvií. Ze zápisu na vnitřní straně desek vyplývá několik vodítek o její historii. Mimo jiné to, že byla sepsána ve zmíněných Podlažicích. Do nich benediktýni přišli zřejmě v roce 1159. Okolnosti vzniku místního kláštera jsou však značně nejasné, stejně tak jako jeho podoba. Poslední archeologické výzkumy naznačily, že se jednalo nejspíše o částečně zděný areál, k němuž patřily dřevěné obytné a hospodářské stavby.

2
Kostel svaté Markéty v Podlažicích.

Tak jako klášter, tak i kniha, která zde měla vzniknout, je opředena mnoha tajemstvími. Záznamy v ní končí rokem 1229, takže Codex Gigas musel být hotov někdy krátce po tomto letopočtu. Z větší části je kniha dílem jediného písaře, který nad ní strávil nejméně deset let. Historici dodnes kroutí hlavou nad tím, jak tak velkolepé dílo mohlo vzniknout v ne příliš významném klášteře mimo tehdejší kulturní centra. Jenže, kromě podlažických benediktýnů není žádný starší držitel knihy známý. Podle jedné z hypotéz byl klášter vybudován právě kvůli vzniku Codexu Gigantu.
V roce 1245 byl Codex Gigas zastaven u sedleckých cisterciáců a benediktýnům se jej už nikdy nepodařilo získat zpět. V roce 1295 se novým majitelem knihy stal Břevnovský klášter s tehdy největší knihovnou na našem území, o což se zasloužil především opat kláštera Pavel II., vlastním jménem Pavel Bavor z Nečtin.
Do osudů nejen českých zemí ale i Ďáblovy Bible výrazně promluvily husitské války v první polovině 15. století. V roce 1420 byl Břevnovský klášter dobyt Tábority a Pražany. Křesťanští fanatici klášter zapálili a vyplenili, kolem hořícího komplexu ležela těla zavražděných mnichů. Příslušníci řádu však nebyli slepí a viděli, že kolem nich řádí cosi, co bychom dnes nazvali občanskou válkou. Ještě před zničením kláštera stačili velkou část své knihovny včetně Codexu Gigantu odvézt do bezpečí. Svůj nový domov kniha našla v broumovském proboštství v odlehlé části východních Čech.
Byť husité pronikli do leckterých oblastí i mimo české země, broumovský klášter se jim dobýt nepodařilo. Zde Codex Gigas našel na nějakou dobu klid a zůstal tu až do roku 1593. Zdejší opat Jan s Chotova zavedl zajímavou tradici. Kdo projevil zájem si Ďáblovu Bibli prohlédnout, mohl se do ní podepsat. Z doby konce 16. století pochází více než 30 podpisů, které se staly trvalou součástí knihy.

3
Svůj nový domov našel Codex Gigas ve Švédsku.

V roce 1576 se českých králem stal císař Rudolf II. Ten proslul zejména svým zájmem o kulturu, alchymii a také vášnivým sběratelstvím. Zvěsti o velké knize uložené v Broumově došly až k němu a císař po ní zatoužil. Tehdejší opat broumovského kláštera zvaný Martin z Pravdovic přezdívaný pro své prospěchářství Martin Korýtko pražskému dvoru Codex Gigas věnoval darem, kde poté umístěn v císařské Kunstkomoře. Pro knihu to bylo svým způsobem štěstí, protože během českého stavovského povstání v letech 1618 až 1620 byla broumovská knihovna vyrabována.
V Praze se Ďáblova Bible neohřála příliš dlouho. České stavovské povstání bylo prvním dějstvím vleklého evropského konfliktu, který do dějin vešel jako třicetiletá válka. V některých částech Evropy kvůli nemocem, hladu i řádění žoldnéřských vojsk klesla populace na pětinu. Do bojů se aktivně zapojili i Švédové, do kterých čeští protestanti vkládali velké naděje. Ty se však nenaplnily. V době, kdy se válka chýlila ke konci, a kdy bylo jasné, že české země zůstanou ve sféře vlivu katolických Habsburků, švédská královna Kristýna projevila zájem o rudolfínské sbírky umístěné na Pražském hradě. 26. července 1648 padl Hrad do švédských rukou. Množství knih ze vzácné rožmberské knihovny i Codex Gigas byly zabaleny do velkých beden a odeslány do Švédska.

4
Zámek Tre Kronor.

Tre Kronor (tři korunky) se obvykle přezdívá švédskému hokejovému mužstvu, avšak tento název je odvozen z bývalého královského zámku ve Stockholmu, který zas odkazuje na biblický příběh tří králů. Právě do zámku byla Ďáblova Bible přestěhována. Avšak nechybělo málo a kniha se opět mohla stěhovat. Královna Kristýna se stále více cítila být katoličkou a setrvání na trůně protestantské země pro ni bylo nadále neúnosné. Abdikovala a odcestovala do Říma, přičemž si s sebou vzala nemalou část švédské válečné kořisti z Čech. Jen zřejmě objemnost Ďáblovy Bible jí zabránila aby si ji na cestu přibalila také.
V roce 1697 vypukl v Tre Kronor rozsáhlý požár, který zámek prakticky srovnal se zemí. Zahynul při něm i král Karel XI. Shořela i spousta vzácných rukopisů, proměně v popel těsně unikl i Codex Gigas, když byl před postupujícími plameny vyhozen z okna. To poškodilo jeho vazbu, která byla nahrazena až v 19. století.
Od roku 1877 je Ďáblova Bible v depozitáři švédské národní knihovny. Československo žádalo o její navrácení, avšak neúspěšně. Do své vlasti se Codex Gigas vrátil až v roce 2007, kdy byl na půl roku zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu

Foto: wikipedie, The Ancient Ones, Youtube
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …