Skip to content

Jaká je historie české státní vlajky?

Je jednoduchá a přitom graficky podařená. Vlajka České republiky je však nejen unikátní, ale má i zajímavou historii.

Již od 15. století jsou známy červené české prapory s bílým lvem. Od 19. století se častěji užívaly zemské barvy odvozené ze zemských znaků zemí Rakouské monarchie. Bíločervené barvy se objevily například na pražských barikádách v roce 1848. Na Moravě se používala žlutočervená bikolóra, která je odvozená od moravského znaku. Tuto vlajku si oblíbili spíše Moravští Němci, zatímco česky hovořící Moravané upřednostňovali bíločervenomodrou trikolóru. Rok 1918 je spojen se začátkem nové etapy v českých a slovenských dějinách, když v říjnu vzniká Československá republika. Nový stát samozřejmě potřebuje svou vlajku.

2
Jeden z historických návrhů československé vlajky.

Ze začátku ČSR reprezentují staré české barvy bílá a červená, navíc stejnou kombinaci byť v obráceném pořadí používali i Slováci. Jenže stejná vlajka již vlaje nad sousedním Polskem. V roce 1919, kdy se Československo a Polsko dostanou do sporu o Těšínsko, tak paradoxně obě znepřátelené strany používají stejnou vlajku.  Jak tento problém vyřešit? Asi nejlépe tak, že k červené a bílé se přidá třetí barva. Ideální byla modrá, která je jak ve slovenském, tak v moravském znaku. Navíc, ČSR se prezentovala jako slovanský stát, byť značnou část jejího obyvatelstva tvořily neslovanské národy. Nu a bílá, modrá a červená, to je slovanská trikolóra. Komise, která československou vlajku vybírala, se nakonec rozhodla pro modrý klín na historické české vlajce. Autorem tohoto návrhu byl státní úředník Jaroslav Kursa (1875 – 1950) a v jeho podání zasahoval klín do jedné třetiny vlajky.

3
Česká vlajka je neodmyslitelně spojena s úspěchy českých sportovců.

Jenže, návrh neprošel při parlamentním hlasování a i veřejnost s ním byla nespokojena. Nakonec tedy Kursa protáhl klín až do poloviny vlajky, a od 30. 3. 1920 od 18,45 hodin tak Československo mělo svou novou vlajku. Svou unikátní jednoduchostí se zřetelně odlišovala od všech tehdejších existujících státních vlajek. Země v české kotlině si během 20. století prošla mnoha eskapádami, což se odrazilo i na našich státních symbolech. Němečtí nacisté československou vlajku nenáviděli a ve 30. letech platil v Německu dokonce zákon, který výslovně zakazoval vyvěšování vlajky s modrým klínem.  Když v roce 1939 nacisté vstoupili do Prahy a vyhlásili Protektorát Čechy a Morava, zprvu se jako protektorátní krátce užívala československá vlajka. Ale cílem nacistů bylo vygumovat veškeré souvislosti s Masarykovou republikou. Proto protektorátní vláda ustanovila vlajku jinou.

4
Návrh z pera Milana R. Štefánika

Obsahovala tři vodorovné pruhy v bílé, červené a modré barvě, čímž se podařilo dodržet ústavní barvy z roku 1920.  Ovšem například známý kolaborant Emanuel Moravec (1893 – 1945) prosazoval vlajku, která v sobě nesla hákový kříž. Ba co víc, uvažovalo se i o tom, že by se svastika objevila na vlajce s modrým klínem… Po bolševickém převratu v roce 1948 kupodivu naše vlajka zůstala v nezměněné formě, nebyl do ní přidán ani srp s kladivem, ani žádný jiný nesmysl. Jen vlajky československých plavidel nesly v levém horním rohu červenou hvězdu, ve které byl státní znak.  Česká socialistická republika, vzniklá 1. ledna 1969 v rámci federalizace Československa, nikdy neměla vlastní ústavu, znak ani vlajku – pouze k ní mohla být přiřazována první část dvojdílné federální hymny a jednotlivé prvky z dalších federálních státních symbolů. Češi za svou považovali vlajku s modrým klínem.  A to se stalo jablkem sváru během dělení československé federace v letech 1992 a 1993.

5
Vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3, zákon však výslovně umožňuje namísto státní vlajky použít její napodobeninu s odlišným vzájemným poměrem šířky a délky.

Ve chvíli, kdy se dvě vítězné strany dohodly na rozdělení ČSFR, poslaly do parlamentu zákon, ve kterém se mimo jiné pravilo: „Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní republiky.“ Inu, nestalo se tak. Československá vlajka se již trvale zabydlela v českých srdcích a český parlament tuto skutečnost reflektoval, když ji začátkem roku 1993 schválil jako českou vlajku.  Ze Slovenska se proti tomu ozývaly protesty, ale Češi si jich příliš nevšímali. I když se tu a tam uvažovalo o změně odstínu modré barvy, vlajka nakonec zůstala nezměněna.

Foto: Imgur, hockeyworld, washingtonpost, youtube
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti Zobrazit více …