Skip to content

Jak zemřela lidská předchůdkyně Lucy? Pádem ze stromu!

Již 42 let probíhá výzkum nejstarší nalezené fosílie lidského předka. Vědci se při zkoumání slavné Lucy, členky Australopitékus afarensis, zaměřují také na to, jak asi zemřela. Podle výzkumníků z univerzity v texaském Austinu Lucy prostě spadla ze stromu.

V roce 1974 naleznou antropologové ve vyschlém korytě potoka nekompletní kostru neznámého hominida. Z objevu se nakonec vyklubou nejstarší nalezené ostatky našeho předka. 3 180 000 let staré pozůstatky ženy Australopitéka afarensis, které vědci dají jméno Lucy. Během více než 40 let výzkumu výzkumníci zjišťují, jak a kdy Lucy žila. A nyní se domnívají, že také již vědí, jak zemřela.

Lucy.1
Kostra Lucy stará zhruba 3 180 000 let je kompletní pouze ze 40 procent.

Zásadní objev

Objev Lucy znamená zásadní průlom ve výzkumu našeho vlastního druhu. Potvrdí se jím totiž, že již časní hominidé chodí vzpřímeně, přestože jejich mozek má stále velikost srovnatelnou zhruba s dnešními šimpanzi. Její nohy, kyčle a kolena se již podobají modernímu člověku, přestože v ostatních věcech se stále ještě podobá spíše šimpanzům. Stejně jako o její život se vědci začnou brzy zajímat také o to, jak zhruba šestnáctiletá Lucy zemřela. Tím se zabývají výzkumníci z University of Texas v americkém Austinu, kteří stráví zkoumáním kostry 10 dní a své výsledky popíší ve studii publikované v časopisu Nature.

Lucy.2
Mapa znázorňující rozšíření druhů Australopitékus v Africe.

Zemřela při pádu ze stromu

Výzkumníci podrobí zhruba ze 40 procent kompletní kostru Lucy zahrnující lebeční kosti, části horních končetin, axiální skelet, dolní končetiny a chodidla testům na výpočetní tomografii (CT) s vysokým rozlišením. Při testech naleznou zlomeniny v oblasti ramen a horních částí paží, které nejeví žádné známky hojení, to znamená, že k nim muselo dojít krátce před smrtí. Po konzultaci s ortopedy dospěli k závěru, že nalezené zlomeniny musely vzniknout pádem z vysoké výšky. Na základě těchto informací provedou výzkumníci prohlídku dalších 3D modelů a také Lucyiných kostí, na kterých naleznou další tlakové zlomeniny, které ukazují na poranění při pádu.

Lucy.3
Srovnání kostry Lucy (uprostřed) a koster druhu Australopitéka sediba.

Nezemřela bezbolestně

Na základě všech výpočtů pak dojdou k závěru, že zranění musela být způsobena pádem ze zhruba 12 metrů a Lucy dopadla rychlostí větší než 50 kilometrů v hodině. Jako první na zem narazily nohy a ramena také vykazují známky toho, že Lucy se snažila pád zmírnit rukama. To ukazuje na to, že v době pádu byla živá. Protože v okolí nalezené kostry nejsou žádné kosti, ani skály, dojdou vědci k závěru, že spadnou musela ze stromu. Přestože v době smrti byla při vědomí, zemřela s ohledem na rozsáhlá vnitřní poranění, které musel takový pád způsobit, pravděpodobně poměrně rychle. Rozhodně se ale jednalo o velmi bolestivou smrt. Výsledky výzkumníků z Texasu už mají také své oponenty. Ti tvrdí, že tým z Austinu neudělal dost pro to, aby svůj scénář skutečně potvrdil. Podle těchto odborníků je prý pravděpodobnější, že ke zlomeninám došlo až po smrti.

Lucy.4
Rekonstrukce obličeje druhu Australopitékus afarensis.
Foto: wikipedia
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …