Skip to content

Hotové je v sedmi letech! Co jste možná nevěděli o oku (2. díl)

Má pouhé 2 cm v průměru, váhu pár desítek gramů. Přesto dokáže bez námahy zaostřit na předměty v pohybu, zachytit obraz tak vzdálený jako je hvězda, tak malý jako prachová částice, přizpůsobit se ostrému slunci i tmě. Už za minutu se citlivost oka ve tmě zvýší 10krát, za 15 minut až 6000krát. A to zdaleka není vše.

První díl zde.

Oko je plně vyvinuté až ve věku 7 let.

Vidění je výsledkem spolupráce zrakového aparátu. Jeho součástí jsou oko, zrakové dráhy a mozková zraková centra. Vývoj začíná v časné embryonální době vychlípením výběžku nediferencovaného předního mozkového váčku. Při narození dítěte však ještě není ukončen. Na sítnici není hotovo místo nejostřejšího vidění, periferní vidění převažuje nad centrálním. Vývin je ukončen až ve 3 letech a až do 7 let se stabilizuje. Pak už zůstává nemněné celý život. Proto je například tupozrakost, vyskytující se u malých dětí, nutno vyléčit před tímto věkem.

Lucy_Merriam
Oko se vyvíjí až do 7 let.

Novorozenci vidí svět vzhůru nohama

Při průchodu světla čočkou se světelné paprsky lámou a na sítnici dopadne obraz vzhůru nohama. Abychom ho viděli správně orientovaný, mozek obraz otočí. Už pár minut po narození si dítě pozorně prohlíží osoby a věci kolem sebe, ale zpočátku vše vidí vzhůru nohama. Mozek totiž potřebuje nějaký čas, aby se naučil obraz obracet. Proto také novorozenec zpočátku nedokáže aktivně sledovat objekt, který ho zaujal.

nursery-1078923_960_720
Tak vidi svět novorozenci.

Vidět lze i bez očí.

Protože oko je pouze první, vstupní, částí zrakového systému. Slouží jako sběrač informací, která zrakový nerv posílá do zrakových center mozku. Až ta je zpracují do výsledného obrazu. Vědci vyvíjejí čip, který je „napíchnut“ na zrakový nerv a mění světlo na elektrické impulsy. Ty zrakový nerv posílá do mozku a umožňuje zrakově postiženým vidět. Ovšem jen některým. Nepomůže například těm, již oslepli po otravě metanolem. Ten totiž působí toxicky na zrakový nerv, který v důsledku otravy odumře.

Robot-EYE_00195
Čip umožni vidět i lidem s poškozeným zrakem.

Mrkne až 15 000krát denně

Mrkneme přibližně každých 5-7 vteřin a jedno mrknutí trvá přibližně 0,2 vteřiny. Většinou si ho neuvědomujeme, ale umíme ho i vědomě ovlivnit. Mrkání je mimořádně důležité protože odstraňuje nečistoty z oka a obnovuje slzný film, který oči vyživuje, udržuje vlhké a chrání proti bakteriím. Slzy obsahují vodu, tuky a živiny a slzné žlázy jich denně vyprodukují 1 mililitr.

girl-at-computer-1
Z monitoru se čte monem pomaleji

Lidé čtou text z obrazovky o 25% pomaleji než z papíru.

Jas monitoru stahuje zorničky, jeho intenzita navíc není stejnoměrná. Pro mozek je tak obtížné udržet zaostření a fixaci textu. Proto je únavné a nepohodlné číst z monitoru dlouhé články a člověk poměrně rychle ztrácí pozornost. Navíc při sledování monitoru méně často mrkáme, mnohdy až pětkrát, takže přísun slz vázne, povrch oka vysychá a zachycuje nečistoty, brzy se unaví.

Foto: wikipedia, hihetetlen.net, pixabay, psu.edu
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …