Skip to content

Honba za literárním klenotem: Poznejte kusy největšího antického kamenného nápisu na světě!

V roce 1884 prozkoumávají dva mladí francouzští odborníci na starověké písmo dobře zachovalé ruiny řecko-římského města Oinoanda v jihozápadním Turecku. Na pahorku zakrytém stromy narazí na zajímavý nález – objeví pět kamenných fragmentů popsaných tehdy neznámým filozofem.

Později se ukáže, že jsou to kusy největšího antického kamenného nápisu na světě, jaký kdy byl nalezen! Ve svém rodném městě v někdejší maloasijské Lýkii ho nechá vytesat na veřejné prostranství na zdi portika – otevřené sloupové haly, bohatý řecký filozof Díogenés z Oinoandy. Monumentální dílo je dokončeno někdy kolem roku 130 n. l. Na jednom z fragmentů Díogenés objasňuje, proč nechal vytesat texty do kamene. Byl stoupencem myšlenek řeckého filozofa Epikúra (341-270 př. n. l.) a chtěl, aby se s ním seznámilo co nejvíce lidí.

After the building was destroyed, its stone blocks were recycled as construction material.
Po zničení portika byly jeho kamenné části použity na další stavby.

Jediné původní spisy!

Když po objevení prvních pěti fragmentů kamenné knihy odborníci nápisy rozluští, začnou navštěvovat ruiny v letech 1885 – 1895 francouzské a rakouské týmy archeologů. Objeví dalších 83 fragmentů rozlehlého nápisu. Texty dodnes zůstávají jedinými filozofickými spisy ze starého Řecka i Říma, které se dochovají v původním znění! V roce 1968 se do ruin Oinoandy vydá britský profesor Martin Ferguson Smith a stráví tu mnoho let podrobným studiem textů, které jsou mnohdy poškozené a objeví další části kamenné knihy.

Epigrapher Martin Ferguson Smith (left) and his colleague Jürgen Hammerstaedt examine a stone block inscribed with the tenets of Epicureanism. The two scholars recently worked with an archaeological team that mapped Oinoanda. Its thorough surface survey revealed 75 previously unknown fragments of the inscription.
Profesor Smith (vlevo) a jeho kolega zkoumají nalezené bloky.

Pojednání o stáří

Smith se domnívá, že kamenná kniha byla původně rozdělena do sedmi řad. Spodní řada obsahovala Díogenovy spisy o morálce a citáty z textů Epikúra na toto téma. Nad tím měla být řada popsaná texty o fyzice, důležitém tématu epikureismu. Pojednávají o tom, že látka se netvoří ani nezaniká, ale je složena z nezničitelných atomů. Dále Díogenés zaznamenává rčení, jichž je nejspíš sám autorem. Čtvrtá řada obsahovala Díogenovy dopisy přátelům a nad ní zabralo další tři řady dlouhé pojednání o stáří.

flickr.com
Fragmenty kamenné knihy stále zůstávají v ruinách Oinoandy.

Třetina obří knihy

Popsaná zeď dosahovala výšky 3,6 metrů a nápis byl dlouhý víc než 60 metrů. Dnes odborníci odhadují, že pokrýval 260 m2 zdi a bylo v něm zhruba 25 000 slov. Smithův výzkum vede v roce 1997 k dalším vykopávkám. Jeho tým vykope jen tři menší příkopy, přesto se mu podaří objevit osm velkých fragmentů nápisu, které po rozebrání znovu posloužily jako základy pro podstavce soch. A nacházejí se další…Vědci později vytvoří názornou digitální rekonstrukci popsaných stěn ze všech 299 nalezených fragmentů. Je to prý ale zhruba jen třetina obří knihy.

) Virtual reconstruction of the entire stoa
Model zrekonstruovaného portika, největší kamenné knihy světa!

 

Foto: SHUTTERSTOCK.COM, FLICKR.COM
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …