Skip to content

Hollywood versus realita: Které slavné filmy pijí historikům krev?

Rozčarování budí také filmové zobrazení bitvy o Stirlinský most. Ta se totiž ve filmu vůbec neodehrává na mostě! Podle režiséra by to bylo  technicky moc náročné.

Vysokorozpočtové historické snímky patří nepochybně k nejoblíbenějším žánrům filmových nadšenců. Některé z nich toho však mají se skutečnou historií pramálo společného. 

Epické bitevní scény, nádherné dobové kostýmy či působivé rekonstrukce dramatických událostí z naší minulosti. To všechno jsou důvody, proč se rádi díváme na historické filmy. Hollywoodské vyprávění nás nicméně někdy pohltí natolik, až zapomínáme, že se stále jedná o fikci. Dějepisná fakta totiž při psaní scénářů mnohdy musí ustoupit atraktivitě příběhu. Někdy si ovšem američtí filmaři vymýšlejí více, než je zdrávo, a překvapivě se to týká i těch nejúspěšnějších tvůrců současnosti. Podívejte se na přehled pěti velmi populárních snímků, které jsou historickým badatelům jen pro smích.

1. Gladiátor: Císař Commodus nebyl otcovrah!

Římský císař Commodus svého otce nezabil. Sám se stal obětí atentátu.
Římský císař Commodus svého otce nezabil. Sám se stal obětí atentátu.

Slavný projekt uznávaného režiséra Ridleye Scotta (*1937) z roku 2000 s charismatickým Russellem Crowem (*1964) v hlavní roli byl nominován na 12 Oscarů a z toho pět sošek, včetně té za nejlepší film, si také odnesl. Gladiátor přitom obsahuje historické nesmysly, nad nimiž i běžný divák zakroutí hlavou. Ústřední postava římského generála Maxima je výplodem filmařské fantazie. Císař Marcus Aurelius (121–180) nebyl zavražděn svým synem Commodem (161–192), nýbrž podlehl morové nákaze a rozhodně neměl v úmyslu udělat z Říma republiku. Commodus sice opravdu rád bojoval s gladiátory, nezemřel ovšem v aréně, ale byl zadušen v lázni. Jak je možné, že Maximus získal přezdívku „Španěl“, když Španělsko vzniklo zhruba o 1300 let později, než se má příběh odehrávat? Na plátně jsou chvíli k vidění i němečtí ovčáci. Toto psí plemeno v době antického Říma určitě neexistovalo!

2. Statečné srdce: Kilty a zmalované tváře se ve 14. století nenosily!

Rozčarování budí také filmové zobrazení bitvy o Stirlinský most. Ta se totiž ve filmu vůbec neodehrává na mostě! Podle režiséra by to bylo technicky moc náročné

Rozčarování budí také filmové zobrazení bitvy o Stirlinský most. Ta se totiž ve filmu vůbec neodehrává na mostě! Podle režiséra by to bylo technicky moc náročné.

Film Statečné srdce, natočený v roce 1995, učinil z amerického herce a režiséra Mela Gibsona (*1956) hvězdu první velikosti a vynesl mu také několik Oscarů. Zatímco publikum bylo příběhem skotského hrdiny Williama Wallace (kolem 1270–1305) nadšené, historici si klepali na čelo. Skotští bojovníci za svobodu ve filmu nosí kilty. Nejstarší zmínky o nich ovšem pocházejí až z 16. století a nedílnou součástí skotského národního oděvu se staly ještě později. Naopak modré válečné malování na obličej se za Williamova života již dávno nepoužívalo. Historický Wallace nebyl obyčejným farmářem. Patřil totiž k nižší skotské šlechtě. Těžko mohl mít milostný románek s francouzskou princeznou Izabelou (1295–1358), jelikož ta v době Williamovy popravy oslavila teprve 10. narozeniny a za anglického krále Eduarda II. (1284–1327) se provdala teprve v roce 1308. Nepravdivě je ve snímku zobrazen též skotský panovník Robert Bruce (1274–1329).

3. Patriot: Z britských gentlemanů udělal nacisty!

Mel Gibson má na historické projekty smůlu. Jím ztvárněná postava amerického revolucionáře ve filmu Patriot je dle historiků stejně jako celá revoluce hodně zidealizovaná.
Mel Gibson má na historické projekty smůlu. Jím ztvárněná postava amerického revolucionáře ve filmu Patriot je dle historiků stejně jako celá revoluce hodně zidealizovaná.

Mel Gibson je pro milovníky dějepisu vůbec noční můrou. Pět let po Statečném srdci se nechal obsadit do hlavní role v historickém velkofilmu původem německého režiséra Rolanda Emmericha (*1955) s názvem Patriot. Ve snímku, pojednávajícím o americké revoluci za nezávislost, není autentické prakticky nic. Postava hlavního hrdiny Benjamina Martina má být volně založená na reálné historické osobnosti amerického revolucionáře Francise Mariona (1732–1795), jemuž se přezdívalo „Liška z bažin“. Marion nicméně na rozdíl od své filmové verze platil za krutého a bezcitného válečníka, který vlastnil několik otroků a zabíjel indiány pro zábavu. Zato Britové, pověstní svým gentlemanským chováním na bitevních polích, jsou ve snímku vykresleni jako krvežíznivá monstra, co střílejí bezbranné děti a upalují civilisty zaživa! Emmerich si zřejmě myslel, že točí o nacistických zločinech za druhé světové války.

4. Amadeus: Salieri na Mozarta žárlit nemohl!

Umělecké kvality Formanova Amadea jsou nezpochybnitelné. Snímek ale neodpovídá historické realitě.
Umělecké kvality Formanova Amadea jsou nezpochybnitelné. Snímek ale neodpovídá historické realitě.

Známé pořekadlo, že i mistr tesař se někdy utne, platí i v případě vynikajícího česko-amerického tvůrce Miloše Formana (*1932). Jeho legendární počin Amadeus získal v roce 1985 Oscara za nejlepší film. Po řemeslné stránce se jedná o vskutku výjimečné dílo, historičtí znalci už ale tolik odvaření nebyli. Italský hudební skladatel Antonio Salieri (1750–1825) nemohl žárlit na talent Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791), neboť v 18. století byl pokládán za lepšího umělce než on! V dobových pramenech navíc neexistují žádné důkazy, které by nasvědčovaly vzájemné rivalitě mezi oběma skladateli. Spíše naopak. „Možná nebyli vyloženě přáteli, ale určitě se navzájem respektovali,“ shodují se odborníci. Nedováno se dokonce zjistilo, že Mozart a Salieri spolu v roce 1785 napsali společnou skladbu!

5. Pearl Harbor: Zkritizují ho i váleční veteráni!

Pearl Harbor je jedním z nejkritizovanějších historických velkofilmů všech dob.
Pearl Harbor je jedním z nejkritizovanějších historických velkofilmů všech dob.

A to nejhorší na konec. V hollywoodském válečném spektáklu Michaela Baye (*1965) z roku 2001 o japonském útoku na americkou vojenskou základnu Pearl Harbor se to historickými nepřesnostmi jenom hemží. Však také Bayovo dílo vyvolalo obrovské protesty japonské veřejnosti i amerických válečných veteránů! Filmoví kritici snímek nazvou „zneužitím básnické licence“. Na plátně je možné spatřit nespočet předmětů, jež za druhé světové války ještě neexistovaly, třeba lehké cigarety Marlboro. Japonské stíhačky jsou zelené, třebaže ve skutečnosti byly šedivé. Postava ztvárněná Benem Affleckem (*1972) se přidá k britskému královskému letectvu, což měli američtí piloti v dané době zakázáno. Asi největší pobouření vyvolá scéna, v níž Japonci vybombardují vojenskou nemocnici. Tehdejší japonští letci totiž byli důsledně nabádáni, aby nestříleli na zdravotnická zařízení a tento rozkaz bezmezně dodržovali.

Foto: www.phactual.com www.openwalls.com www.youtube.com www.playbuzz.com www.pulseradio.fm www.ccaminha.wordpress.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …