Skip to content

Historie vína: Praotec Noe nebyl zdaleka první opilec!

Už Bible naznačuje, že popíjení vína patří k prastarým zvykům:  „Noe pak obíraje se zemí, začal dělati vinice. A pije víno, opil se a obnažil se uprostřed stanu svého.“ Když jeho archa zakotví po potopě světa na Araratu, ze samé radosti vypěstuje víno a zpije se do němoty.

I když nejstarší záznamy o Noemově příběhu pochází z Mezopotámie asi z let 2000 př. n. l., lidé vyráběli víno podstatně dříve. A to zhruba o 4000 let! Byli to starověcí obyvatelé dnešní Gruzie, kdo pomohli udělat z popíjení vína tak populární společenskou záležitost. Vykopávky na nalezišti Gadachrili Gora poblíž vesnice Imiri v jihovýchodní Gruzii odhalí nejstarší důkaz o účelném pěstování vinné révy a výrobě vína. Chemická analýza zbytků v keramické nádobě podle uhlíkové datace určí, že víno se tu vyrábělo už v době kolem 6000 let př. n. l.!

Entrance to the Areni-1 cave in southern Armenia near the town of Areni. The cave is the location of the world's oldest known winery and where the world's oldest known shoe has been found.
Vchod do jeskyně v jižní Arménii, kde se našel nejstarší lis na víno na světě.

Nastartovalo civilizace

Do té doby byly nejstarším dokladem existence vinařství nádoby obsahující stopy vína, které našli archeologové v hrobce egyptského panovníka z doby kolem roku 3150 př. n. l. Ale malby na zdech egyptských hrobek ukazují, že víno se tu pěstovalo, sklízelo a měnilo v lahodný mok už dříve. Mnoho odborníků věří, že primitivní alkoholické nápoje byli motivací prvních civilizací. Podle nich se lidé začali usazovat a pěstovat vinnou révu i obilí na výrobu jednoduchého piva hlavně kvůli opojení. Teprve později se naučili péct ze zrna chléb.

Vintage: Archaeologists have discovered a 1,400-year-old wine press in southern Israel which was very advanced for its time
Lis v Izraeli ze 6.-7. století.

Úrodný půlměsíc

Vše nasvědčuje tomu, že obyvatelé Kavkazu, oblasti mezi Černým a Kaspickým mořem, nejsou jen první, kdo začne pěstovat a kultivovat vinnou révu. Nejspíš rozšíří technologii výroby vína i do takzvaného Úrodného půlměsíce. Tak se označují území dnešního Iráku, Sýrie, Libanonu, Jordánska a Izraele, Egypta a Turecka. Kavkazané tak pomohou Mezopotámii a východnímu Středomoří začít vzkvétat, protože tu obyvatelé mají velmi vhodné podmínky pro zemědělství a tím pádem i pro zrod městských států.

Hellenistic mosaics discovered close to the city of Paphos depicting Dionysos, god of wine.
Mozaika z Kypru představuje řeckého boha vína Dionýsa.

Nejstarší výrobní komplex

O tom, jak se výroba vína rychle šířila, svědčí nález dosud nejstarší lisovny vína na světě. Archeologové ji objeví v roce 2010 na jihu Arménie nedaleko arménsko-íránské hranice. Zjistí, že stopy po výrobě suchého červeného výběrového vína v jeskynním komplexu pocházejí z doby asi 4100 let př. n. l. Speciální víno vyráběné v prostorách jeskynního pohřebiště pili nejspíš pozůstalí. Je to poměrně malé zařízení spjaté s rituály uvnitř jeskyně. Pro běžnou spotřebu by místní potřebovali mnohem větší vinné lisy.

Detail of a relief of the eastern stairs of the Apadana, Persepolis, depicting Persians bringing their very famous wine to the king.
Plastika ve starověké Persepoli. Peršané nesou králi víno.

Opulentní hostiny

Pokrok ve výrobě vína už se nezastaví. Mimořádný lis na víno najdou nedávno izraelští archeologové asi 40 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Lis ve tvaru osmiúhelníku zaujímá prostor 6,5 krát 16,5 metru a pochází ze šestého až sedmého století našeho letopočtu.  Pozoruhodný je svou velikostí a nezvykle vyspělou technologií. Největší rozmach ve starověku zažilo vinařství v Řecku a Římě. Obzvlášť staří Římané si žádnou opulentní hostinu bez spousty vína nedokážou představit.

Foto: WIKIMEDIA COMMONS, KAPRIK/SHUTTERSTOCK.COM
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …