Skip to content

Do temných hlubin: Odhalte tajemství Mariánského příkopu

Mariánský příkop je nejhlubší místo na světě. Je tu naprostá tma a tisíckrát větší tlak než na hladině moře.

Hlubina příkopu ale rozhodně není mrtvá, jak by se mohlo zdát.

Batyskaf Trieste byl v roce 1960 prvním podmořským plavidlem, které se s dvoučlennou posádkou ponořilo na dno Mariánského příkopu.
Batyskaf Trieste byl v roce 1960 prvním podmořským plavidlem, které se s dvoučlennou posádkou ponořilo na dno Mariánského příkopu.

Před sestupem

Kalendář na stěně kajuty ukazuje 23. ledna roku 1960. Je osm hodin ráno a na vlnách Pacifiku se právě houpá 15 metrů dlouhý batyskaf Trieste. Jeho posádka má jako první v historii sestoupit na nejhlouběji položené místo mořského dna v Mariánském příkopu. Na cestu do hlubin se chystá syn oceánografa Augusta Piccarda Jacques a námořník Don Walsh.

Historicky první sólo sestup na dno příkopu patří režisérovi Jamesi Cameronovi, který se tam podíval v roce 2012.
Historicky první sólo sestup na dno příkopu patří režisérovi Jamesi Cameronovi, který se tam podíval v roce 2012.

První cesta do temnot

Ponorka mizí pod hladinou i s posádkou usazenou v malé kulovité gondole. V hloubce 9 kilometrů se ale batyskaf najednou otřásl. Tlak vody totiž prolomil jedno z vnějších plexiskel. Posádka chce přesto pokračovat. Po 4 hodinách a 48 minutách rozvířil Trieste dno příkopu a posádce se podařilo navázat spojení s námořníky na hladině. Po Piccardovi a Walshovi se pak na dno podíval jen režisér James Cameron. Bylo to o 52 let později, v roce 2012.

V Mariánském příkopu byly zaznamenány také nejhlouběji žijící ryby, neznámý druh terčovek byl natočen 8200 metrů pod hladinou.
V Mariánském příkopu byly zaznamenány také nejhlouběji žijící ryby, neznámý druh terčovek byl natočen 8200 metrů pod hladinou.

Neznámé území

Přes 2500 kilometrů dlouhé a skoro 70 kilometrů široké údolí v Tichém oceánu známé jako Mariánský příkop je smrtící místo. Na jeho dně panuje tisíckrát vyšší tlak než na povrchu, je tam absolutní tma a teplota mírně nad nulou. Přes to není příkop mrtvým místem. Při výzkumu, který tam prováděl tým z univerzity ve skotském Aberdeenu, byla v rekordní hloubce 8200 metrů nafilmována hejna zvláštních ryb patřících k  druhu terčovek. „Patnáct centimetrů dlouhé tělo má neuvěřitelně jemné a průhledné,“ říká britský biolog Alan Jamieson.

Z usazenin na dně příkopu se uvolňuje ohromné množství uhlíku, podle vědců by to mohlo ovlivnit klima na planetě.
Z usazenin na dně příkopu se uvolňuje ohromné množství uhlíku, podle vědců by to mohlo ovlivnit klima na planetě.

Ovlivňují mikrobi počasí?

Také v usazeninách na dně příkopu je více živo, než se myslelo. Ani obrovský tlak a ani nízké teploty totiž nevadí zdejším mikrobům. Vědci zjistili, že tyto organismy jsou na dně propadliny aktivnější než ty žijící v menších hloubkách. Z usazenin se tam uvolňuje tolik uhlíku, že by mohl mít vliv na klima celé planety. „Oceánské příkopy mají větší vliv na cyklus uhlíku, než se myslelo. Zatím jsme ale teprve na začátku výzkumu,“ vysvětluje britský geochemik Robert Turnewitsch. V temnotách mořských hlubin tak i do budoucna leží nejedna záhada.

Foto: wikipedia.org, shutterstock.com, deepseachallenge.com, oceanservice.noaa.gov
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …