Skip to content

Děsivá černá smrt: Přispěla epidemie moru k objevu Ameriky?

Janov ovládla hrůza. Lidé už zjistili, že i pouhý hovor s námořníky nakaženými morem pro ně může mít smrtelné následky. Proto lodě připlouvající z Východu nepouštějí do přístavu. A pro jistotu je ještě ostřelují hořícími pochodněmi. U pobřeží se brzy na vlnách houpou desítky lodí s mrtvými posádkami…

Přes Konstantinopol na Apeninský poloostrov a dál do téměř celé Evropy. Právě touto cestou se v polovině 14. století šíří po starém kontinentě epidemie moru dnes známá jako černá smrt. Z Asie ji přivezou janovské koráby. Nikdo neví, co tuto smrtelnou chorobu způsobuje…

Černá smrt zasáhne v polovině 14. století téměř celou Evropu.
Černá smrt zasáhne v polovině 14. století téměř celou Evropu.

Miliony mrtvých

Nicméně lidé ji vnímají jako Boží trest, který si v průběhu několika let vyžádá miliony obětí. „Z analýzy farních knih, daňových výkazů, křestních knih, závětí, cechovních seznamů a seznamů zesnulých vyplývá, že ze 75 milionů obyvatel Evropy zahynula za černé smrti asi třetina,“ upřesňuje současný německý historik Klaus Bergdolt.

Lidé vnímají morovou epidemii jako Boží trest.
Lidé vnímají morovou epidemii jako Boží trest.

Účinný lék neznají

Černá smrt a po ní následující epidemie moru zanechají v Evropě obrovské škody. Na druhé straně se podílejí na jejím ekonomickém a kulturním rozkvětu. A podle některých historiků zřejmě přispěly i k objevu Ameriky. Lék proti moru tehdy lidé neznají, a proto mu čelí po svém, např. pouštěním žilou či dávidly. A také používají orientální koření, např. hřebíček nebo pepř, který má antiseptický (snižuje riziko infekce) účinek.

Tehdejší společnost čelí zákeřné nemoci mnoha způsoby, žádný ale spolehlivě nefunguje.
Tehdejší společnost čelí zákeřné nemoci mnoha způsoby, žádný ale spolehlivě nefunguje.

Zavaří jim Turci

Jenže v polovině 15. století obsadí Osmané oblast kolem Černého moře, centrum obchodu s kořením z Indie. Evropané tak musejí hledat nové cesty ke drahocennému zboží, jež je tehdy jedním z tahounů jejich ekonomiky. Nejprve se plaví podél Afriky, až konečně v roce 1492 zamíří Kryštof Kolumbus (asi 1451–1506) na západ přes Atlantický oceán…

Sám Kolumbus netušil, co vlastně dokázal.
Sám Kolumbus netušil, co vlastně dokázal.
Foto: pbase.com slideplayer.com wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …