Skip to content

Dechberoucí nádhera: Opálová horečka předčila i tu zlatou

Mnozí je považují za nejkrásnější drahokamy na světě. Římský vojevůdce Marcus Antonius chtěl pro svou milovanou Kleopatru získat opál maličký jako mandle tak moc, že člověka, jenž mu jej odmítl prodat, nechal vyhostit.

Jeden římský císař pak prý nabídl celou třetinu své říše k prodeji, aby si mohl koupit jeden jediný opálový kámen.

Nádherné barevné variace opálů fascinovaly lidstvo už od dávných časů, patřil k žádaným a velmi cenným drahokamům.
Nádherné barevné variace opálů fascinovaly lidstvo už od dávných časů, patřil k žádaným a velmi cenným drahokamům.

K nevíře velká nádhera

Lidé dávných kultur věřili, že opály padají za bouřky z nebe. Ve skutečnosti vznikly v temnotě podzemí. Většina těchto vzácných kamenů pocházela až do přelomu 19. a 20. století z Dubníku na území dnešního Slovenska. Pak ovšem došlo k objevu nalezišť v Austrálii. Kameny vypadaly tak fantasticky, že mnozí ani nechtěli věřit, že australské opály nejsou jenom padělky.

V australských opálových dolech můžete najít třeba kostel vytesaný přímo do skály.
V australských opálových dolech můžete najít třeba kostel vytesaný přímo do skály.

Nákaza vidinou bohatství

Na kontinentě protinožců se v minulém století strhla doslova opálová horečka. Stačilo, aby si někdo všiml barevného záblesku na zemi a na místo se začaly sjíždět hordy kopáčů z různých koutů planety. Nejdrahocennější opály světa se ukrývaly nebo stále ukrývají v místech, kde před miliony let bývalo centrální australské moře. Nyní už je tam jen poušť, několik těžařských osad, haldy suti a pod zemí vykutané síně a štoly.

Opál je vlastně sloučenina křemene a vody, jak přesně vzniká, zatím nebylo uspokojivě vysvětleno.  Určitě na tom ale má podíl vysoká teplota a tlak.
Opál je vlastně sloučenina křemene a vody, jak přesně vzniká, zatím nebylo uspokojivě vysvětleno. Určitě na tom ale má podíl vysoká teplota a tlak.

Rezidence v noře

Vyjedete-li si dnes na obhlídku tamních nalezišť, některá z nich už nebudou v provozu. Například v městečku Coober Pedy těžbu zakázali v roce 1999, i tak tam část obyvatel zůstala a výlet tam rozhodně stojí za to. Uvnitř bývalých štol vznikly obchody, kostel, luxusní hotely i kempy. Obyvatelé své podzemní rezidence navíc dál rozšiřují. Šance, že třeba v budoucím pokoji pro hosty najdou opálovou žílu, jsou totiž stále celkem vysoké.

Komplex opálových dolů v australském městečku Coober Pedy je protkán štolami, přímo v nich najdete třeba hotel či obchody.
Komplex opálových dolů v australském městečku Coober Pedy je protkán štolami, přímo v nich najdete třeba hotel či obchody.

Naděje umírá poslední

Opálová horečka, která trvala několik desítek let, nestvořila jenom líheň boháčů, ale také lidi zničené samotou a doufáním v lepší zítřky. Celá řada hledačů duhového pokladu plánovala přijet na naleziště jen na pár dní a rychle zbohatnout. Některým se to povedlo, většina ale třela bídu s nouzí. Přesto zůstali i několik desítek let a štěstí zkoušejí i nadále. Na tom, že právě opál lidé na celém světě odedávna považují za symbol naděje, tedy nejspíš něco opravdu bude.

Foto: wikipedia.com, shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti Zobrazit více …