Skip to content

Co zastavilo mongolské hordy? Možná, že obyčejné bahno!

V roce 1241 se celá Evropa doslova třásla strachy. Z východu se totiž blížily chánovy krvelačné armády, které za sebou zanechávaly jen vypálená města a hromady mrtvol. Neporažení Mongolové se však najednou v Uhersku obrátili zpět.

Co urputné bojovníky odradilo od ovládnutí Evropy?

Mongolská říše patřila k největším impériím v dějinách. Kolem roku 1241 se rozkládala od Tichého oceánu až po Černé moře.
Mongolská říše patřila k největším impériím v dějinách. Kolem roku 1241 se rozkládala od Tichého oceánu až po Černé moře.

Smrt chána, nebo počasí?

Nejčastěji se uvádí, že vojska se vrátila zpět na východ kvůli zprávě o smrti velkého chána Ögedeje a volbě nového vládce. To ale někteří historici zpochybňují. Nová bádání ukazují, že v tom mohly hrát roli ještě další okolnosti. Krvelačné armády totiž mohlo zastavit i počasí. Alespoň to uvádí studie americké univerzity v Princetonu, kde experti analyzovali letokruhy ve dřevě a sledovali na nich klimatické změny v Evropě.

Velký Čingischán na začátku 13. století sjednotil mongolské kmeny a postavil tak základy budoucího impéria.
Velký Čingischán na začátku 13. století sjednotil mongolské kmeny a postavil tak základy budoucího impéria.

Mongolskou jízdu uvěznilo bahno

Na počátku 13. století si totiž Evropa užívala sérii let s mírnými zimami a suchým létem. To však skončilo právě v roce 1242, na začátku roku udeřila velmi silná zima se záplavami sněhu. Po jarním tání se pak louky v dnešním Maďarsku změnily v močály. To muselo znamenat pro mongolské armády doslova pohromu. Vždyť jejich 130 tisíc vojáků doprovázelo půl milionu koní. „Bahno zničilo pastviny, které byly nutné pro krmení koní a také značně snížilo manévrovací možnosti Mongolů,“ vysvětluje historik Nicola Di Cosmo z Princetonské univerzity.

V jazyce mongolské říše neexistovalo slovo pro vojáka, protože v podstatě každý poddaný byl vycvičený ve válečnickém umění.
V jazyce mongolské říše neexistovalo slovo pro vojáka, protože v podstatě každý poddaný byl vycvičený ve válečnickém umění.

Co říkají kroniky

Bádání, která by tuto novou hypotézu podpořila, nejsou právě jednoduchá. Kvůli válkám a drancování se dochovalo jen velmi málo písemných památek starších než z počátku 16. století a to platí také o záznamech počasí. Jednu zmínku se však podařilo princetonským historikům najít. Na začátku roku 1242 plánovali mongolské oddíly dobýt opevněné uherské město Stoličný Bělehrad. Jejich útok ale podle kronik zastavila právě obleva, která zasněženou pláň proměnila v bažinu.

Velký chán Ögedej, třetí syn legendárního Čingischána, dovedl mongolské armády až do Evropy.
Velký chán Ögedej, třetí syn legendárního Čingischána, dovedl mongolské armády až do Evropy.

Opatrnost je na místě

Řada odborníků je však s hodnocením tohoto senzačního závěru opatrná, jen na počasí totiž dějinné zvraty obvykle nestojí. „Podnebí jistě nemuselo být jediným faktorem konce vojenské invaze z Asie,“ přiznává jedna z autorek klimatické teorie Amy Hesslová. Stejně tak ovšem mohla jedna tuhá zima s jarním blátem podpořit návrat armád. „Zlehčovat roli počasí je ale, jako by někdo tvrdil, že ruská zima neměla žádný vliv na Napoleonovu armádu,“ dodává Di Cosmo.

Foto: shutterstock.com, wikipedia.org,
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty Zobrazit více …