Skip to content

Co skrývají útroby Moravy?

Mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě patří Moravský kras. Z více než 1100 jeskyní na jeho území je jich sice přístupných pouze 5, ale i ty rozhodně stojí za návštěvu. Nejznámější z nich jsou Punkevní jeskyně se známou propastí Macochou.

1
Stalagmity v Punkevních jeskyních mají různou tloušťku, barvu i různé tvary.

Mimořádné bohatství zdejších krápníkových jeskyní se stala předmětem přísné ochrany. Již v roce 1956 bylo toto území vyhlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Kromě krápníků se zde vyskytuje i řada cenných rostlin a živočichů. Na dně Macochy například jako na jediném místě v České republice roste kriticky ohrožená kruhatka Matthioliho (Cortusa matthioli), jeskyně slouží jako zimoviště mnoha netopýřích druhů, z nichž nejpočetnější je vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) či netopýr černý (Barbastella barbastellus).

2
Krápníková výzdoba Sloupsko-šošůvských jeskyní patří v Moravském krasu k těm nejkrásnějším. U některých z tisíců tenkých krápníků, tzv. brček, dochází během jejich tvorby k ucpání. Vznikají pak útvary podobné vosím hnízdům plné vody (nahoře).

Průzkum Punkevních jeskyní začal již v roce 1723, kdy se jako první do propasti Macocha spustil Lazar Schopper. Na počátku 20. století – v roce 1909 se skupině Karla Absolona podařilo proniknout Punkevními jeskyněmi do Macochy tzv. Suchou cestou. Ve 30. letech byla objevena i Vodní cesta. První část jeskyní byla zpřístupněna v roce 1910, vodní plavba byla zahájena roku 1933.

4
Typickým rysem Kateřinské jeskyně je tzv. bambusový lesík, který tvoří velice úzké stalagnáty o délce až 4 metrů.

První část Sloupsko-šošůvských jeskyní byla objevena J. A. Nagelem v roce 1748 a celý komplex byl odhalován postupně až do roku 1915. Kateřinská jeskyně je součástí staré výtokové jeskyně na začátku Suchého žlebu nedaleko Punkevních jeskyní. Tato jeskyně se může pyšnit bohatým nalezištěm pozůstatků kostí pravěkých zvířat, především jeskynních medvědů. Veřejnost do nich mohla poprvé nahlédnout v roce 1910. Ve 20. letech 20. století začal zkoumat okolí Balcarovy skály Josef Šamalík, jemuž se 16. 6. 1923 podařilo odkrýt první patro jeskyně Balcarka. Po nedlouhé době byla tato jeskyně zpřístupněna v roce 1925 veřejnosti.

Foto: Pavel Šmejkal
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Příroda Zobrazit více …