Skip to content

Císař Karel IV.: Zkrotil českou válku růží?

Když Vilém z Landštejna vidí, jak se kupci s drahocenným zbožím vyhýbají vesnici pod jeho hradem a míří na statkyjeho  příbuzného, vzteká se. „Tohle mi ještě Oldřich z Hradce draze zaplatí.“ Právě lvůli němu přichází o nemalé zisky…

Vítkovec Vilém z Landštejna (†1356) se stává oblíbencem českého krále Karla IV. (1316–1378), ovšem jeho vztahy s příbuznými povážlivě skřípou. Jádrem sporu se stává nová obchodní stezka. Ta stará vede kolem hradu Landštejna a Vilémovi zde kupci přinášejí nemalé zisky.

2.
Pod jihočeským hradem Landštejn se vine starobylá obchodní stezka.

Jenže všechno se bohužel mění, když Oldřich III. z Hradce (1298–1348/1349) nechává vybudovat novou obchodní cestu. Jeho stezka se odklání od staré trasy. Vede od Slavonic přímo na Jindřichův Hradec. Landštejnu se vyhýbá. „Něco takového si nenechám líbit,“ rozhodne se Vilém. Roztržka mezi příbuznými, kteří až dosud byli nejlepšími přáteli, sílí.

3
Kupci začnou chodit jinou cestou. Mezi příbuznými se proto rozhoří konflikt.

Dobude hrady povstalců

Schyluje k válce, která se dá nazvat válkou dvou růží, vzhledem k tomu, že proti sobě stojí dvě příbuzenské větve mocného rodu s pětilistou růží ve znaku – Landštejnové a pánové z Hradce. Sokem je Vilémovi teď Oldřichův syn Jindřich II. z Hradce (†1363/1366). Ohniskem neshod je zmiňovaná obchodní stezka. Spory přerostou v otevřený konflikt. Vilém  na Jindřicha zaútočí s Eberhartem z Walsee u jihočeskému hradu Hluboká 16. listopadu 1351. Společně se jim podaří pána z Hradce porazit a zajmout. Jenže některým šlechticům se Vilémovo chování nelíbí a považují ho za zradu. Na jihu Čech proto zuří válka a její krvavé boje přidělávají Karlovi IV. starosti. Během zimy 1351/1352 znamená válka nemalé škody poddaným zdejších vesnic i měst. „Řešte svůj spor smírně,“ vyzývá šlechtice Karel IV., ale marně. Proto 14. února 1352 vyráží v čele svého vojska na jih Čech. Oblehne a dobude hrady povstalců a podpoří Viléma.

4.
Karel IV. se snaží o smírné řešení sporu. Na konec sklidí úspěch.

Šlechta nechce ustoupit

Ovšem jednání o míru jsou zdlouhavá. Skončí až 2. května 1352, kdy podle kompromisního nařízení mají být propuštěni zajatci. Na náhrady válečných škod nemá nikdo nárok. Vysoké náklady na válku přinutí hradecké prodat některé své statky. Vinu kladou opět Vilémovi.

Klid v jižních Čechách proto netrvá dlouho. Už 15. září 1352 se Viléma pokouší Hradečtí lstí zajmout, ale unikne jim. O rok později se rozhoří nové boje. Vše vyvrcholí v létě 1354, kdy Vilém ustupuje do královského města Jemnice, kde na něj zaútočí vojsko Hradeckých. Napadnutím královského města ale Jindřichova vojska poruší majestát krále. Moravský markrabě Jan Jindřich (1322–1375) Hradecké varuje před dalšími kroky. Karel IV. zasáhne se svým vojskem. Ovšem situace se stejně nezklidní. Potyčky pokračují. Na jaře roku 1356 umírá Vilém na zranění při jedné z šarvátek s Jindřichem. Spory propukají nanovo, a tentokrát už je ve hře i sám král.

5.
Páni z Landštejna s erbem s růží bojují proti Rožmberkům.

Stavba způsobí rozkol

„Záminkou se stala oblast někdejšího královského hradu Hluboká, jejž v posledních letech svého života pán z Landštejna vrátil českému panovníkovi,“ líčí jádro problému český historik Jaroslav Čechura. Karel IV. si zde chce postavit hrad Karlshaus. Jenže při vyměřování stavby dojde mezi králem a jihočeskými Rožmberky k neshodám. Mocný šlechtický rod si na tuto oblast dělá nároky. Rožmberkové sepisují listy určené kurfiřtům a dalším významným šlechticům. Stěžují si na to, že císař vstupuje na jejich soukromé pozemky. Tím ovšem zdaleka překračují své pravomoci. Karel IV. se ale i v této záležitosti projeví jako velkorysý panovník, který nepostrádá nadhled. Boje mezi ním a Rožmberky netrvají dlouho. Už v červnu 1356 dojde ke smírnému řešení a Rožmberkové mu slíbí věrnost.

 

Foto: image.masterart.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …