Skip to content

Budete překvapeni! 5 neuvěřitelných srdečních záležitostí říše zvířat

Země, vzduch a voda kolem nás se hemží životem s fascinující anatomií milionů druhů zvířat. Obdivujeme u nich rychlost, velikost a unikátnost. Třeba unikátnost jejich životní „pumpy“…

Průměrné lidské srdce se za minutu stáhne 70–80krát a měří jako zaťatá pravá pěst. Do srdce plejtváka obrovského se schovají dva dospělí lidé a srdce kolibříků s nejrychlejším metabolismem mezi obratlovci dosahuje frekvence až 1260 úderů/minutu.

Tělo chobotnice netvoří žádná kostra. Je tak jakousi hadí ženou podmořského světa.

Šlechtična s chapadly
Kdo:
chobotnice
Zvláštnost:
Má tři srdce a skutečně modrou krev.

Chodíme se na ni dívat do mořských akvárií nebo si na ní pochutnáváme. Z vědeckého pohledu je ovšem považována především za nejchytřejšího bezobratlého živočicha na světě, ačkoliv na to vůbec nevypadá. Chobotnice dokáže rozeznat různé tvary a vzory. Podle dostupných a vědecky ověřených informací má jak krátkodobou, tak dlouhodobou paměť. Jejím lovištěm je především chladné a tmavé prostředí, nejvíce aktivní je v noci. Při troše štěstí ji však lze spatřit i ve dne. Kromě čtyř párů chapadel a tvrdého zobáku, který slouží k ulovení potravy, její tělo fascinuje třemi srdci! Dvě pumpují krev směrem k žábrám, třetí do celého těla. Krev zároveň obsahuje protein hemocyanin bohatý na měď, zatímco u obratlovců jde o hemoglobin, jenž obsahuje železo. Hemocyanin rozpouštěný v krevní plazmě způsobuje zbarvení krve do modra, což jí všichni šlechticové a šlechtičny světa mohou závidět.

Během krutých mrazů zamrzá skokanovi včetně kůže i srdce. Na nepřízeň počasí je však dobře připraven.

Kryonika v praxi
Kdo: skokan lesní (Rana sylvatica)
Zvláštnost: Při teplotách hluboko pod bodem mrazu jim přestává bít srdce.

Skokan lesní je na první pohled naprosto obyčejným obojživelníkem. Od svého příbuzného, skokana hnědého, který se vyskytuje i v našich končinách, ho však odlišuje naprosto unikátní schopnost přežít i extrémní mrazy až do -20 °C. Během krutých mrazů skokanovi zamrzne přes 60 procent těla včetně krve, mozku a srdce. Dá se říci, že absolvuje takový povinný zimní spánek. Postupným tréninkem v podzimních měsících si jeho tělo dokáže vyrobit dostatečnou zásobu glukózy, která ve spojení s glykolipidy vytváří jakousi „nemrznoucí směs“. Glukóza obalí srdeční sval a všechny buňky, tím pádem nedochází k přeměně tělesných tekutin na ledové krystalky. Srdce skokana má na rozdíl od savců dvě síně a jednu komoru. V komoře jsou speciální drážky, které udržují okysličenou krev oddělenou od neokysličené, zároveň také využívá toho, že skokan čerpá kyslík nejen z plic, ale i prostřednictvím kůže. Díky této své pozoruhodné vlastnosti se dostává do hledáčku všech vědců, zejména těch, kteří se zabývají kryonikou či kryoprezervací.

Srdce žirafy si musí máknout, aby dokázalo dostat krev až do mozku.

Chodící mrakodrap
Kdo: žirafa (Giraffa)
Zvláštnost: Kardiovaskulární systém žirafy je jedním z nejdokonalejších v přírodě.

Žirafa je hříčkou přírody. Vysoká věž africké savany je vlastně fyzikálním omylem. Mohutné tělo s příliš štíhlýma nohama působí dojmem, že se každou chvíli zbortí. A k tomu malá hlava, posazená ve výšce nějakých 5 metrů. Je jedním z nejkrásnějších zvířat planety. A také přírodovědecky nejimpozantnějších. Žirafa je kliďas, musí být, už takhle má docela vysoký krevní tlak. Její 12kilové srdce pumpuje 60 litrů krve za minutu i do 3 metry vzdáleného mozku! K tomu je ale zapotřebí obrovského tlaku. Žirafa má v klidu pulz 170 a krevní tlak průměrných 240/160 (2krát vyšší než lidský), což je nejvíc v celé živočišné říši. Proto se nesmí stresovat. A proto většinu času tráví tím, že škube listí a větvičky pichlavých akácií. Když má žirafa hlavu nahoře, je to dobré. Horší je, když skloní hlavu, aby se napila. Krev tím nezadržitelně proudí k hlavě. Každý jiný tvor by při takovém tlaku ihned omdlel. Žirafa ne. Musí mít a má obranný mechanismus proti přetlaku, proto jsou její tepny a cévy vybaveny chlopněmi. Dokud je hlava svěšená, chlopně v krčních žílách jsou uzavřené a zadržují krev v krku, aby nedošlo k nenávratnému poškození mozku. Když žirafa hlavu opět zvedne, přebytečná krev vtéká zpět do srdce otevřenými chlopněmi. Navíc cévy jsou nebývale pružné, se silnými stěnami. Silná je i kůže na nohou, takže to má jakousi funkci kompresní punčochy.

Jako král planety se plejtvák pyšní i obřím srdcem o váze 450 kg.

Samotářský gigant
Kdo: plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)
Zvláštnost: Jeho srdce je velké asi jako traktor.

Plejtvák obrovský je králem planety. Gigantem dob dávno minulých i současných. Jeho tělo je pokryté tenkou kůží, zato extrémně silnou vrstvou podkožního tuku. Běžná váha plejtvákova srdce se pohybuje okolo 450 kg, šířka činí 1,8 m a délka 1,5 m. Z něj vychází aorta o průměru 23 cm. Dá se říci, že svým vzhledem připomíná menší traktor. Nebývalou pozornost jeho tělesné schránce věnuje tým vědců z Královského muzea Ontario v letech 2014–2015. Poté, co je u kanadského pobřeží nalezeno mrtvé tělo, dostávají vědci možnost údaje ověřit a zjišťují, že jimi zkoumaný exemplář váží „pouhých“ 180 kg. Je to vůbec poprvé, co mají možnost s takovým orgánem pracovat. Dokáže jediným stahem přepumpovat pozoruhodných 220 litrů krve. K jeho vyjmutí je potřeba asistence čtyř osob a k uchování se spotřebuje až 3800 litrů formaldehydu. V porovnání s ostatními orgány je jeho mozek naprosto zanedbatelný, váží totiž jen 6,92 kg.

Danio je jakýmsi malým zázrakem. Jeho srdce se v případě poškození zvládne samo opravit.

Hyperaktivní a zázračná ryba
Kdo: dánio pruhované (Danio rerio)
Zvláštnost: Jeho srdeční tkáň při poškození sama dorůstá.

Rybka pochází z východní části Přední Indie, zkušeným chovatelům je známá spíše pod názvem zebřička. Jedná se o čilou, hejnovou rybu, vhodnou pro naprosté začátečníky, která se hodí i do malého akvária. Ke štěstí však potřebuje společnost minimálně pěti dalších rybiček stejného druhu. Tento malý tvoreček je také nadějí všech kardiologů a vědců světa, protože její srdce si dokáže samo bez problémů opravit poškozenou tkáň! Dalo by se říci, že díky své supervlastnosti je nejvíce zkoumaným druhem ryby na světě. Molekulární biologové z amerického Durhamu zjistili, že si dokáže díky signalizaci fibroblastovým růstovým faktorem stimulovat nespecifické kmenové buňky k přeměně na buňky srdečního svalu. Tímto způsobem si dokážou srdeční sval zhruba za 14 dní opravit. Aby toho zebřička neuměla málo, mezi její další tajné zbraně patří regenerace i dalších částí těla.

Foto: http://www.avajaneskitchen.com, Pinterest.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …