15 000 padlých a 25 000 pohřešovaných lidí, minimálně 10 000 mrtvých koní. To je hrozivá bilance prusko-rakouské války, respektive bitvy na Chlumu u Hradce Králové. Střet se vyrovnal i novodobým válečným krveprolitím. Střílelo se jako o závod – okna drnčela až 30 kilometrů daleko!

Rakouský maršálek Ludwig von Benedek (1804–1881) se rozhlížel po krajině ležící severozápadně od Hradce Králové u kopce Chlum. Zde se měl odehrát finální střet jeho armády s Prusy. Každá strana měla k dispozici na 15 000 děl.

Síly byly poměrně vyrovnané. Rakušanům se ale zatím v jednotlivých bitvách příliš nevedlo.

„Vítězství je víc než nejisté,“ přemýšlel Benedek. Do Vídně proto poslal císaři Františku Josefovi I. (1830–1916) žádost o vyhlášení příměří. Tu však vladař přes všechna rizika smetl ze stolu. U Chlumu zatím bičoval vojenské stany prudký déšť.

Záhadné bažiny Manchac: Obývá je krutá čarodějnice? Na přelomu 19. a 20. století má v oblasti bažiny Manchac v americkém státě Louisiana žít tajemná žena jménem Julie Brown. Je to prý čarodějnice, která umírá za záhadných okolností v roce 1915. Od té d

enigmaplus.cz

Kde stál kamenný stolec Přemyslovců? Vzduchem létají mince. Lidé se po nich nadšeně vrhají. „Podívej, mám už plnou hrst,“ chlubí se jeden druhému. Jde o to na chvíli odvést pozornost davu, aby neušlapal přemyslovského knížete Břetislava I., mířícího k posvátnému kameni.   „Pojal Břetislava, synovce, a vedl jej na stolec knížecí,“ píše kronikář Kosmas (asi 1045‒1125) o nastolení Břetislava I. (1002/1005‒1055)

historyplus.cz

Vojákům na náladě zrovna nepřidával. Potoky se rozvodnily a v polích se boty při každém kroku bořily do bahna. Prusové si navíc pospíšili. Na místo střetu dorazili o tři dny dřív, než Benedek prorokoval. 3. července 1866, v den bitvy, konečně déšť ustal.

Nahradila ho však neprostupná mlha. Na 50 metrů nebylo vojsko s to rozeznat vlastní muže!

Tahle situace musela vést ke katastrofě. V 7.30 ráno zaduněl první výstřel z děla. Krveprolití právě odstartovalo. V nedalekém lese Svíb se bojovalo o každý metr. Mezi stromy viditelnost prudce klesla.

Desítky vojáků tu v nastalém chaosu pálili po všem, co se hnulo – včetně vlastních spolubojovníků. Hlavní boj ale zuřil u říčky Bystřice. Benedek dobře odhadl, že Prusové tudy od západu povedou hlavní útok. Rakušané zatím zdatně drželi pozice.

Babské rady na bolest v krku

Bolesti v krku jsou jedním z příznaků nachlazení, začínající chřipky či bakteriální nebo virové infekce. Pokud jsou teprve v počátku, můžete se těchto potíží zbavit i přírodní cestou. Bolest v krku je velmi nepříjemná. Hrdlo může být zarudlé, oteklé, může v něm být pocit škrábání a pálení doprovázeného chrapotem či potížemi při polykání. Jak si ulevit od bolestí a ztlumit zánět v hrdle?

Zajímavé články najdete také na nejsemsama.cz

nejsemsama.cz

První ministr Pruska Otto von Bismarck (1815–1898) nervózně klepal prsty do stolu. Pruský postup nebyl zdaleka tak úspěšný, jak očekával. Vlastně se zdálo, že jeho armáda prohraje. Tahle situace se však měla brzy změnit.

Prusové dobyli Svíb i s vesničkou Máslojedy. Rakušané ale nachystali tvrdou odvetu a území dobyli zpět. Zaslepeni bojem o cíp bitevního pole však jednotliví velitelé přehlédli, že se na obzoru objevila 2. pruská armáda.

Hlavní část bojiště tak zůstala nechráněna. Korunní princ Fridrich Wilhelm von Hohenzollern (1831–1888) v čele 2. pruské armády měl ideální podmínky k triumfu.

Před 16. hodinou zdrtily dva pruské armádní sbory Rakušanům pravý bok. Obsazovaly jednu ves za druhou. Rakušané se neváhali vrhat v obraně do sebevražedných akcí. Bylo však pozdě. Nepřítele měli již i za zády. Rakouská armáda se rozpadala.

Někteří muži bojovali až do konce, jiní utíkali přes opevněný Hradec Králové nebo Pardubice na Moravu.