Skip to content

Brooklynský most: Jeho pevnost testoval i průvod slonů!

Johnu Roeblingovi se bolestí zatmí před očima. Tak moc byl zabraný do průzkumu terénu, že přehlédl přistávající trajekt. A ten mu na molu ošklivě poraní nohu i s prsty. Hned dva mu musejí lékaři záhy amputovat. Zdá se, že vše bude v pořádku, jenže opak je pravdou…

Na jedné straně přelidněný Manhattan, na straně druhé Brooklyn toužící po rychlejším rozvoji. Rozděluje je řeka East River, po níž sem a tam pendlují trajekty. Ty ale potřebám města s příchodem 19. století přestávají stačit, a tak se hledá jiné řešení. Žádné se však nezdá být dost dobré na to, aby New Yorku skutečně pomohlo.

New York se rychle rozvíjí. Trajekty už jeho potřebám nestačí.
New York se rychle rozvíjí. Trajekty už jeho potřebám nestačí.

Radní mu nevěří

Pak se ale objeví na scéně zkušený stavitel mostů, německý přistěhovalec John Roebling (1806–1869). „Překlenu řeku visutým mostem. Zbuduji mostní věže, které se budou tyčit vysoko nad městem. Budou to nejvyšší věže, které kdy kdo viděl!“ představí svůj nápad zástupcům města. Jenže ti mu nevěří a Roeblingovi potrvá řadu let, než je získá na svou stranu. V roce 1869 je ale definitivně rozhodnuto – bude se stavět.

John Roebling přichází s převratným nápadem. Radní mu však dlouho nevěří.
John Roebling přichází s převratným nápadem. Radní mu však dlouho nevěří.

Zastoupí ho manželka

Tak dlouho na tento okamžik čekal, osud mu však nepřeje. Sotva se začne s výstavbou, utrpí Roebling při obhlídce vhodného místa pro ukotvení jedné z mostních věží těžký úraz. Do rány se mu dostane infekce, na jejíž následky záhy umírá. Dohled nad celým projektem převezme Roeblingův syn Washington (1837–1926), bohužel ne nadlouho. Na lůžko ho upoutá kesonová nemoc (tzv. nemoc potápěčů způsobená náhlou změnou tlaku) a na staveništi ho musí zastoupit manželka Emily (1843–1903).

Nemocného manžela zastoupí na stavbě jeho žena Emily.
Nemocného manžela zastoupí na stavbě jeho žena Emily.

Kolos se zhoupne

Tím ale výčet nešťastných událostí nekončí, jako by most někdo proklel. Stavba si vyžádá životy 20 dělníků a stanovený rozpočet je překročen o několik milionů dolarů. A bez problémů se neobejde ani jeho slavnostní otevření, k němuž dochází 24. května 1883. Most se zhoupne a v nastalé panice je ušlapáno několik lidí. Není divu, že veřejnost cítí k nové dominantě města nedůvěru. Ke změně jejich názoru přispěje o rok později i král cirkusu P. T. Barnum (1810–1891), který po mostě přejde se skupinkou 21 slonů.

Při slavnostním otevření mostu vypukne panika a zemře několik lidí.
Při slavnostním otevření mostu vypukne panika a zemře několik lidí.
Foto: old-maps.com, wikipedia.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Cestování Zobrazit více …