Slunce v létě roku 150 př. n. l. nemilosrdně žhne. Ani nejostřejší paprsky ale nepřimějí obyvatele egyptského města Perbastet v nilské deltě, aby se schovali do stínu. Všemi totiž otřásá hrozná aféra. Řek, návštěvník města, veřejně zabil kočku! Čeká ho nemilosrdný soud.

Nikdo z přihlížejícího davu s ním nemá slitování. Zavraždil převtělení bohyně Bastet, dcery slunečního boha Re, symbolu plodnosti a rozkoše!

Lidé nespokojeně bručí a netrpělivě čekají na rozsudek Vyššího soudního kolegia. Ten nakonec zní: „Ukamenujte ho!“ Řek umírá pod deštěm kamenů. Není divu, bronzové sošky bohyně Bastet, kterou všichni uctívají, jsou všude, od malých až po nadživotní velikost. Mají hrdou hlavu kočky a ušlechtilé tělo štíhlé ženy.

Výnosný obchod

Právo porušit zákon a usmrtit kočku má v Egyptě jenom kněz. Ve svých chrámech chovají kněží spoustu koček. Každá smrt mňoukající šelmy je darem bohyni Bastet. Když v Egyptě vypuká v letech vlády Ptolemaiovců (323 př. n. l. – 30 př. n.

První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech Znavený mnich se opile olízne. Trochu přebral, jenže tahle várka piva se opravdu povedla. Tíží ho výčitky svědomí, na paměti má varovná slova biskupa. Zítra ale všechno dožene. Modlitbám se bude věnovat s ještě větší intenzitou než jindy.   Zpracování chmele na zlatavý mok se jako první u nás ujímají kláštery. „Protože měly vlastní výrobu piva,

historyplus.cz

O lásku svých rodičů jsem musela bojovat Naši začali mluvit o rozvodu. Byla jsem rozmazlený jedináček a představa, že by se mi najednou zhroutil domov, byla pro mě zničující. Když mi naši opatrně naznačili, že se budou rozvádět, zhroutil se mi svět. Pocit jistoty splaskl jako propíchnutý balonek. Ještě nikdy v životě jsem se necítila tak mizerně. Nevěřila jsem svým uším. Nevěřila jsem, že to

skutecnepribehy.cz

l.) skutečná kočičí mánie, přinášejí obětiny neustále. Ze všech koutů země přicházejí poutníci a každý z nich touží mít svoji bronzovou sochu bohyně. Těch je nedostatek, ale kněží si naštěstí vědí rady.

Zabíjejí své kočky, mumifikují je a nabízejí zbožným návštěvníkům jako levnou náhražku sošky z drahého kovu.

Zvládne až tisícovku myší

První ochočené kočky se přiblížily k egyptským obydlím už cca 3000 let př. n. l. Rodina zemědělce Seneba jich chová v roce 150 př. n. l. hned několik. Pár dní po soudu řeckého provinilce umírá nejstarší z nich.

Jedna jediná kočka, která honí myši v rodinných sýpkách, jich za rok zvládne zabít až 1000!

Místo úcty hnojivo

Členové Senebovy rodiny si proto na znamení smutku za mrtvé zvíře vyholují obočí. Kočku čeká mumifikace a důstojný pohřeb. V hrobě přečká víc než 2000 let. Na světlo světa se dostává teprve při vykopávkách, probíhajících koncem 19. století.

Pozor na noční pohled z okna!

Odedávna existuje celá řada lidových pověr. Ty skutečně nejděsivější z nich se pak většinou týkaly temné části dne, tedy noci. Lidé pevně věřili, že za tmy se nemá vycházet z domu a není ani dobré dív

Zajímavé články najdete také na enigmaplus.cz

enigmaplus.cz

V chrámu Bast v Beni Hassane je cca 300 000 mumií koček. Bohužel, zachovala se jich jenom část. Objevitelé k nim necítili takový respekt jako jejich starověcí majitelé. Převezli je sice do Velké Británie, ale některé použili jako hnojivo!