Skip to content

Bataanský pochod smrti: Jde v něm i sedm hrdinných Čechů!

70 000 hlavně amerických a filipínských zajatců musí urazit 100 kilometrů. Nikdo jim nedá napít, nikdo neléčí malárii. Umírají po stovkách…

Japonské jednotky obsadily 2. ledna 1942 filipínskou Manilu. Poté se zaměřili na obklíčený Bataan. Rozhořely se tvrdé boje, ztráty rostly na obou stranách. Kolem Bataanu se nakonec shromáždilo na 110 000 Japonců ze 14. armády! Bataanský poloostrov bránilo ale jen 70 000 mužů, kteří byli ve většině se silami na dně. Císařští vojáci utáhli smyčku.

Portrait
Japonci slaví. Právě získali Bataan.

Japonské síly postupně shromáždily všechny poražené Američany a Filipínce – bylo jich přes 70 000! Z jižního výběžku Bataanu započal smrtící přesun do 165 kilometrů vzdáleného tábora Camp O‘Donellu v Capas. Zajatci museli urazit 100 kilometrů po svých do San Fernanda. Cestou je trápili nejen Japonci, ale i nesnesitelné horko. Většina zajatců měla malárii. Infekční choroby byly důsledkem pití vody z kaluží. Jiné tekutiny nedostali. Přeživší byli nacpáni v San Fernandu po 100 lidech do nevětraných vagonů a začala další strastiplná pouť až do Capas. Odhaduje se, že pochod nepřežilo minimálně 10 000 mužů.

pochod velky
Na dlouhé cestě jim nikdo ani nedá napít.

Bataanského pochodu se nedobrovolně zúčastnilo také sedm Čechů. 14 Čechoslováků totiž ve 30. letech pracovalo na filipínských ostrovech v Baťových závodech. Po zabrání českého území nacisty měli možnost se vrátit do třetí říše a stát se tak její součástí, všichni se ale raději přidali k Američanům a Filipíncům a bojovali po jejich boku proti japonské agresi. Když se začala situace hroutit, polovině z nich se podařilo odletět z Bataanu, zbytek ale padl do zajetí.

Taken during the March of Death from Bataan to the prison camp march at Cabanatuan. (Defense department USMC 114,540, National Archives).
Některým Čechům se podaří přežít pochod, zemřou však později v japonských táborech.

Jeden zajatec zemřel na následky mučení a druhý byl zabit. Ostatním se podařilo s vážnými fyzickými a psychickými následky pochod přežít, ale byli zabiti ve sběrných táborech či nešťastnou náhodou americkým bombardováním. Posmrtně se jim dostalo ocenění, 11. dubna 2012 filipínská vláda Pavla Fuchse, Jaroslava Hrdinu, Jana Břocha, Lea Heřmana, Freda Lenka, Antonína Volného a Josefa Vařáka vyznamenala. Celou dobu se totiž snažili pomáhat ostatním, třeba i krádeží jídla pro Filipínce.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …