Skip to content

Astronomové hlásí: Prázdný prostor má podivné kvantové vlastnosti!

0

Týmu astronomů pracujícímu s teleskopem VLT se ve světle vyzařovaném mimořádně hustou neutronovou hvězdou se silným magnetickým polem zřejmě podařilo zachytit první známky kvantového efektu, jehož předpověď pochází již z roku 1930.

Stupeň polarizace pozorovaného světla naznačuje, že v jinak prázdném prostoru v okolí neutronové hvězdy by se mohl projevovat kvantový jev známý jako dvojlom vakua.

Italský astrofyzik Roberto Mignani a jeho tým využili dalekohled ESO/VLT pracující na observatoři Paranal v Chile ke zkoumání neutronové hvězdy RX J1856.5-3754. Tento objekt od nás není příliš daleko, nachází se asi 400 světelných let od Slunce.

A view of the upper platform at the ESO Paranal Observatory with the four enclosures for the VLT 8.2-m Unit Telescopes and the partly subterranean Interferometric Laboratory (at centre). YEPUN (UT4) is housed in the enclosure to the right. This photo was obtained in the evening of November 25, 2001, some hours before
Teleskop VLT.

Přestože jde o jednu z nejbližších známých neutronových hvězd, je tak mimořádně slabá, že její pozorování bylo doslova na hranici technických možností současných astronomických zařízení. Neutronové hvězdy jsou velmi hustými pozůstatky jader hvězd alespoň desetkrát hmotnějších než Slunce, které v závěrečné fázi svého vývoje explodovaly jako supernovy. Nesou mimořádně silné magnetické pole. To může být až miliardkrát silnější než například u Slunce.

Magnetická pole neutronových hvězd jsou tak silná, že mohou ovlivňovat dokonce vlastnosti prázdného prostoru v okolí. Vakuum většinou považujeme za naprosto prázdné a světlo jím může procházet bez jakékoliv změny. Z pohledu kvantové elektrodynamiky je však prázdný prostor naplněn neustále vznikajícími a zanikajícími virtuálními nabitými částicemi. Kvantová teorie popisuje rovněž interakce mezi těmito nabitými částicemi a fotony.

A wide-field composite view of the supernova remnant Puppis A (X-rays from ROSAT in purple, optical data in pink) puts the motion of the neutron star RX J0822-4300 into context. The explosion that created the supernova may have been lop-sided, kicking the neutron star in one direction and much of the debris in the other. Astronomers calculate that RX J0822-4300 is moving at about 3 million miles per hour, making it one of the fastest moving stars ever observed.
Snímek supernovy RX J0822-4300.

Velmi silná magnetická pole mohou ovlivňovat vlastnosti prostoru takovým způsobem, že i ve vakuu může docházet ke změnám polarizace světla, které jím prochází. „Podle kvantové elektrodynamiky se vakuum v silném magnetickém poli při průchodu světla chová podobně jako hranol a dochází zde k jevu, který je známý jako dvojlom vakua,“ vysvětlil Roberto Mignani.

Dvojlom vakua je jedním z mnoha jevů předpovězených v rámci kvantové elektrodynamiky, ale jako jeden z mála dosud nebyl pozorován. Pokusy o jeho detekci v laboratorních podmínkách jsou neúspěšné již 80 let, tedy od doby, kdy existenci jevu předpověděli Werner Heisenberg a Hans Heinrich Euler. Jev lze detekovat pouze za přítomnosti mimořádně silných magnetických polí, jaká se vyskytují například právě v okolí neutronových hvězd.

„To znovu ukazuje, že neutronové hvězdy představují pro vědce nenahraditelné přírodní laboratoře, ve kterých je možné testovat základní zákony přírody,“ říká fyzik Roberto Turolla z padovské univerzity.

3
Neutronová hvězda není svými rozměry velké těleso, avšak její hustota je nepředstavitelná.

Po pečlivé analýze dat se týmu podařilo odhalit známky lineární polarizace. To by mohlo být důsledkem zesilujícího efektu vakuového dvojlomu, který nastává v prázdném prostoru obklopujícím neutronovou hvězdu RX J1856.5-375. „Stupeň lineární polarizace, který jsme naměřili pomocí VLT, není možné jednoduše vysvětlit pomocí dostupných modelů, pokud nebereme v úvahu také vakuový dvojlom předpovězený kvantovou elektrodynamikou,“ popisuje Roberto Mignani.

„Náš výzkum představuje první pozorování podporující předpověď existence tohoto typu kvantového efektu vznikajícího v extrémně silných magnetických polích,“ doplňuje Silvia Zaneová z britské Mullard Space Science Laboratory

4
Neutronová hvězda vzniká jako pozůstatek po výbuchu supernovy typu Ib, Ic nebo II.

Vědci s napětím očekávají další vylepšení možností výzkumu v této oblasti, které přinese příští generace přístrojů a větších dalekohledů. Měření polarizace pomocí skutečně velkých dalekohledů, jakým bude například teleskop ESO/E-ELT (European Extremely Large Telescope), mohou hrát zásadní úlohu při testování předpovědí kvantové elektrodynamiky stran efektů způsobených dvojlomem vakua u mnohem většího počtu neutronových hvězd.

Foto: ESO, Pexels, The Solstice Blog, Chandra X-ray Observatory
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír Zobrazit více …