Skip to content

Astronomové hlásí: Našli jsme hvězdu plnou kyslíku!

Vesmír je vskutku prostorem neomezených možností, který nepřestává badatele překvapovat. Další z nečekaných objevů byl učiněn z kraje tohoto roku, kdy se ukázalo, že i hvězdy mohou mít kyslíkovou atmosféru.

Atmosféra s obsahem kyslíku není pro pozemšťany ničím novým, vždyť plynný obal modré planety je tvořen z 20 procent právě osmým prvkem periodické soustavy. Postupem času se ukázalo, že kyslík tvoří velkou část atmosfér i u jiných těles ve sluneční soustavě. Například na planetě Merkur, na Jupiterově měsíci Europa či na Saturnových měsících Enceladus a Rhea. Člověk by však na těchto tělesech dýchat nemohl, všechny atmosféry jsou velmi řídké, u některých je tlak prakticky neměřitelný. Ovšem, že by kyslíkovou atmosféru mohl mít bílý trpaslík, to se opravdu nečekalo.

2
Řídkou kyslíkovou atmosféru má kupříkladu Saturnův měsíc Rhea.

Když se hvězda dostane do stadia bílého trpaslíka, jde to s ní už z kopce. Slušně vychovaná hvězda ví, že v určitém období svého života má ve svém jádře zahájit fúzi jiných prvků než vodíku. Tak se stane ve chvíli, kdy jsou zásoby tohoto lehkého prvku vyčerpané. Jakmile dojede ke spalování těžších prvků, hvězda nabude na objemu a stane se z ní rudý obr. Poté předveden kosmický striptýz, při kterém se gigant zbaví svých vnějších vrstev. Tak se objeví bílý trpaslík, zhroucená hvězda tvořená pouze ne příliš rozměrným jádrem o velikosti Země. Hmotnost má však mnohem vyšší. Postupem času pak bílý trpaslík chladne až se stane jen kusem vyhaslé hmoty. A podobný osud jednou čeká i Slunce…

3
Objev kyslíkové hvězdy může změnit vědecké chápání posledních stádií života hvězdy.

Alespoň tak dosavadní teorie popisovaly vznik bílých trpaslíků, kterých jsou ve vesmíru mraky. Dosud je známo několik tisíc těchto velmi hustých hvězd. Ale nový objev brazilských astronomů vše staví do trochu jiného světla. Jak mohl bílý trpaslík přijít ke kyslíkové atmosféře? A to takové, že kyslík tvoří 96% jejího objemu? Dosud známí bílí trpaslíci mají jiný atmosférický šat. Ten je obvykle tvořen dvěma nejlehčími prvky, tedy vodíkem a héliem. To se však vyhasínající hvězdy s katalogovým názvem SDSS J124043.01+671034.68 a pracovním názvem Dox netýká. Hvězda není od Země příliš vzdálená, světlo od ní k nám letí jen 1 200 let a nachází se v souhvězdí Draka. Jak bylo naznačeno, její atmosféru tvoří téměř čistý kyslík, jen tu a tam zde proletí atom hořčíku, neonu či křemíku.

4
Rudým obrem se jednou stane i naše Slunce.

Brazilští astronomové Kepler de Souza Oliveira, Detlev Koester a Gustavo Ourique analyzovali celkem 32 000 bílých trpaslíků. A jen na jediném, na Doxu, objevili tento nečekaný úkaz. Spektrální čáry hovořily jasně: žádný vodík, samý kyslík.

615274main_Kep35_Garlick_full
Dvojhvězdy jsou ve vesmíru běžným jevem, solitéři jako Slunce bývají vzácnější.

Když není žádný vodík v atmosféře, těžko bude uvnitř hvězdy. Aspoň podle dosud uznávaných vědeckých modelů. Kyslík, hořčík a křemík navíc mohou vznikat při spalování uhlíku, což je proces, se kterým by hvězda, která se stane bílým trpaslíkem měla mít velké problémy. Jedna z možností, jak se kyslík do atmosféry Doxu dostal, tkví v jeho minulosti. Dox mohl být součástí dvojhvězdy. Hvězdy se totiž málokdy vyskytují osamoceně, naše Slunce je v tomto ohledu výjimkou. Obě tělesa k sobě mohla cítit velkou náklonnost a tak došlo k jejich těsnému kontaktu. To mohlo vézt k ohromné explozi, při které lehčí prvky unikly do kosmu a kolem hvězdy zůstala jen plynná slupka z kyslíku.

Foto: NASA, Verge, Youtube
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír Zobrazit více …