Skip to content

Americké kšefty s půdou: Koupí si zemi za 25 miliard korun!

Benjamin Franklin pluje v roce 1783 na starý kontinent, aby jednal s Brity o míru, o nezávislosti a o Spojených státech amerických. A taky musí jednat o hranici se Španěly a Francouzi. Každá ze stran chce co nejvíc získat, a každá chce co nejmíň ustoupit.

Franklin ale uspěje, cestou zpět si veze uznání 13 kolonií a jejich hranic, které na východě definuje oceán, na severu Kanada, na jihu španělské území a za západě to francouzské… Rozloha tehdejších 13 kolonií je skoro bezobsažná ve srovnání s tím, co připojí válkami, anexemi a hlavně nákupy…

UnitedStatesExpansion
Tak šel čas americké expanze. Během 50 let koupili, nebo anektovali ¾ území (mimo Aljašky).

1. První velká koupě (1803)

Co: Teritorium Louisiana

Plocha: 2,14 milionu km²

Je říjen 1800, když Napoleon Bonaparte od Španělů koupí Teritorium Louisiana o velikosti 2 140 000 km² s vizí, že opět obnoví zašlou slávu koloniální Francie. Jenže se o obchodě více než rok neobtěžuje Američany vůbec informovat, navíc do New Orleans pošle tisíce vojáků. Ve vzduchu visí invaze. Americký prezident Jefferson je nepříčetný, překročí ústavu a bezprecedentně použije prezidentské pravomoci. Uvolní 2 000 000 dolarů (dnes 670 milionů Kč) a vyšle vyslance Jamese Monroea a Roberta Livingstona, aby jeli jednat o prodeji New Orleans a přilehlých území. V dubnu 1803 si je zavolá samotný Napoleon. „Co kdybychom se bavili o celé Louisianě?“ Ta je skoro stejně rozlehlá jako 13 amerických kolonií. Nabídnou 10 milionů dolarů, ale Napoleon žádá 15 milionů. Dohodnou se! „Od tohoto dne Spojených státům patří místo mezi velmocemi první kategorie,“ prohlásí Livingston při podpisu smlouvy…

Cena dnes: 5 miliard Kč

koupě Luisiany
Freska z roku 1875. James Monroe, budoucí 5. americký prezident sedí uprostřed.

2. Koupíme ráj (1819)

Co: Florida

Plocha: 153 000 km²

Florida pořád patří Španělsku, třebaže tady nemají prakticky žádnou politickou ani vojenskou sílu. Když v roce 1808 Napoleon vtrhne do Španělska, na Floridě začínají dělat problémy bažinní indiáni a do toho v koloniích Jižní Ameriky roste napětí, Španělsko potřebuje peníze. Ke stolu zasednou dva ministři zahraničí: za Američany John Quincy Adams, za Španěly Luis de Onís. Rozehrají karty. V banku je území o rozloze 153 000 km², americké pohledávky ve výši 5 000 000 dolarů a taky Texas, který připadne Španělsku, ale i to se brzy vyřeší. Smlouva nazvaná na věčné časy jako Adams-Onís je podepsána 22. února 1819.

Cena dnes: 1,6 miliard Kč

Adam-Onís
Smlouva Adams-Onís je sice podepsána v roce 1819, ale Španělsko ji ratifikuje až za další dva roky kvůli politikaření.

3. Tak trochu malá anexe (1848)

Co: Provincie Alta Kalifornia

Plocha: 1,36 milionu km²

Je to už 10 let, co se Texasané odtrhli od Mexika (ještě před tím Španělsko) a vyhlásili nezávislou republiku, i když to Mexiko nikdy neuzná. Spojené státy přijmou rezoluci, která Texasu dovoluje připojit se k Unii, a Texas v únoru 1846 souhlasí. To vyšroubuje vztahy do té míry, že mexická vláda vůbec nemá zájem přijmout vyslance prezidenta Jamese K. Polka s velmi zajímavou nabídkou. Spojené státy nabízejí Mexiku 45 milionů dolarů za území Alta California (Horní Kalifornie) a Santa Fe de Nuovo Mexiko. Za pár měsíců si budou rvát vlasy… Protože dojde k válce s jasným výsledkem. „Je tu zjevný úděl americké expanze,“ říká prezident Polk, když 2. února 1848 podepisuje dohodu o ukončení bojů. Spojené státy si ukousnou dalších 1,36 milionu km² půdy (asi 55 % veškerého předválečného území Mexika) a připojí celou dnešní Kalifornii, Nevadu a Utah, část Colorada, Nového Mexika, Arizony a Wyomingu. Mexičané zato obdrží 15 milionů dolarů a je jim smazán dluh ve výši dalších 3,25 milionu. Jenom…

Cena dnes: 10,5 miliard Kč

Mexicko-americká válka
Mexicko-americká válka, vyvolaná americkou anexí Texaské republiky, má jasného vítěze.

4. Gadsdenova koupě (1853)

Co: jih Arizony a Nového Mexika

Kdy: 1853

Plocha: 77 000 km²

Uplyne šest let od konce mexicko-americké války. Jsou tu jiní prezidenti, hodnota dolaru klesne, co ale zůstane, to je chuť USA se dál rozšiřovat. Je tu ještě kus severního území Mexika (dnes jih Arizony a Nového Mexika). Koupí je pověřen americký velvyslanec v Mexiku James Gadsden a jedná s mexickým prezidentem Antonio López de Santa Anna. Tentokrát běží všechno hladce: Mexiko se vzdá asi 77 000 km² území, Amerika za to zaplatí 10 milionů dolarů. Je to poslední významné rozšíření kontinentálních Spojených států.

Cena dnes: 5,6 miliard Kč

Franklin Pierce
Poslední kontinentální koupi (Gadsdenovu) ratifikoval měsíc po svém zvolení 14. americký prezident Franklin Pierce.

5. Koupě země sněhu a ledu (1867)

Co: Aljašky

Plocha: 1,58 milionu km²

A poslední velká koupe? Aljaška. Byla to dohoda z rozumu. Car Alexandr II. neměl sílu spravovat tak vzdálenou zemi a Americe další půda hodila. V roce 1867 za Rusko vyjedná Eduard de Stoeckl a za Američany ministr zahraničí William H. Seward. Dophodnou se 30. března ve 4.00 ráno podepisují podmínky za částku 7,2 milionu dolarů. De Stoeckl dostane za dohodnutý prodej odměnu 25 000 stříbrných rublů, Seward v Kongresu nadávky: „Jste hovado, pane Sewarde!“ Za pár let se rozhoří zlatá horečka.

Cena dnes: 2,6 miliard Kč

Alaska_purchase
Půl roku po prodeji, když se Aljaška slavnostně předává, ruská dvouhlavá orlice se zašmodrchá kolem žerdi. „Omotala své drápy kolem a ne a ne se pustit,“ vypráví očitý svědek.
Foto:
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …