Skip to content

Africká jeskyně vydala tajemství: Kosti neznámého druhu člověka!

Desítky metrů pod povrchem, v absolutní tmě africké jeskyně, ležel po tisíciletí opravdový vědecký poklad. Jeho objevení může nyní přepsat učebnice biologie.

Soubor více než tisícovky nalezených kostí totiž patří dosud neznámému předchůdci či příbuznému člověka. Dostal poetické jméno – homo naledi, člověk hvězdný.

Jeskyně Rising Star se nachází v oblasti Afriky přezdívané jako Kolébka lidstva, protože zde byla objevena řada stop po prehistorickém životě předchůdců člověka. Přístup do ní je ale obtížný.
Jeskyně Rising Star se nachází v oblasti Afriky přezdívané jako Kolébka lidstva, protože zde byla objevena řada stop po prehistorickém životě předchůdců člověka. Přístup do ní je ale obtížný.

Jen pro štíhlé

Univerzita v Johannesburgu začala po prvním nálezu plánovat novou průzkumnou expedici. Nebylo to ale nic snadného. Kandidáti z řad expertů museli být například velmi štíhlí. Do podzemní komory totiž vede téměř svislý, 12 metrů dlouhý průduch, který má jen okolo 20 centimetrů na šířku. Vědci nakonec z komory vyzvedli kosterní pozůstatky 15 jedinců různého věku včetně žen a dětí. Podle nich se těla na těžko přístupné místo dostala až po smrti. To ukazuje, že kulturu pohřbívání, doposud připisovanou jen rodu homo sapiens, měli i jeho dávní příbuzní. „Rituální pohřbívání je naprosto unikátní projev lidského chování. Je to možná nejdůležitější objev v této fázi naší historie,“ neskrývá nadšení kanadský vědec Lee Berger.

Na průzkum pravěkého naleziště byly speciálně vybráni členové malého vzrůstu, nejčastěji ženy. Úzkou šachtou vedoucí do pohřební komory se totiž dalo jen těžko protáhnout.
Na průzkum pravěkého naleziště byly speciálně vybráni členové malého vzrůstu, nejčastěji ženy. Úzkou šachtou vedoucí do pohřební komory se totiž dalo jen těžko protáhnout.

Malý mozek, dlouhé nohy

Jak vlastně homo naledi, pojmenovaní podle jihoafrické jeskyně, vypadali? Měli poměrně malý mozek, velký asi jako pomeranč, což odpovídá například gorilám. U stavby zhruba metr a půl vysokého těla je patrná primitivní pánev a ramena. S dnešními lidmi je však spojuje pokročilý tvar lebky, relativně malé zuby a dlouhé nohy a chodidla. Z tvaru dlaní se pak dá usuzovat, že mohli ovládat jednoduché nástroje. Zvláštní je, že určité rysy na kostech jsou podobné nejstarším předchůdcům člověka, jiné však připomínají jeho poměrně nedávné příbuzné.

Po prozkoumání kostí se ukázalo, že pánev a trup odkazuje spíše k dávnějším předchůdcům člověka. Dolní končetiny ale již vypadají moderněji a tvar lebky a zubů je pak tvořený smícháním obou vlivů.
Po prozkoumání kostí se ukázalo, že pánev a trup odkazuje spíše k dávnějším předchůdcům člověka. Dolní končetiny ale již vypadají moderněji a tvar lebky a zubů je pak tvořený smícháním obou vlivů.

Záhada kolem času

Mnoho otazníků tak především zůstává nad stářím koster, veškeré odhady byly zatím postaveny jen na pozorování a geologickém prostředí, kde byly nalezeny. Počítá se s provedením radiokarbonové metody, ta je ale schopná potvrdit jen stáří do 50 tisíc let. Někteří experti ale očekávají, že kosti mohou být daleko starší. Například Berger se domnívá, že může jít o jedny z prvních zástupců rodu homo, kteří po zemi chodili před více než 2 miliony let.

Foto: elifesciences.org, mercyhurst.edu, wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství Zobrazit více …