Vybírá zbytky na ekvádorských smetištích, žebrá a později krade auta. Když ho policie chytí, je rád – snad mu dají ve vězení najíst.
Chudou stravu ale Pedrovi Lópezovi vyváží zacházení jako z noční můry. „Podrž mi ho taky,“ rozepíná si kalhoty další ze starších vězňů. Jednou ho dokonce znásilní čtyři hned po sobě! Pedro se pomstí. Všechny je zabije, jednoho po druhém.
Když ho konečně pustí, toulá se Jižní Amerikou. Zabíjení mu zachutná. Jeho oběťmi budou jen mladá děvčata. Zaměří se hlavně na indiánky.
Řádí v Peru, Kolumbii i Ekvádoru. Poslední zemi ale má ale nejraději. „Zdejší holky jsou rozkošné, takové nevinné – a hlavně neskutečně důvěřivé,“ chválí dívky. Čím nevinnější, tím lepší. Zabíjí hlavně malé holčičky ve věku od devíti do 12 let.
Ruce zákona uniká dlouho, až do roku 1980. Tržištěm v Ekvádoru se nese jekot holčičky. Policie je naštěstí nablízku. Chytne Lópeze takřka při činu. Na stanici jde vrah s pravdou ven. Ale nikdo mu nevěří!
„Jen do roku 1978 jsem jich zabil určitě víc než 100. Teď už to ani nepočítám. Ale 300 jich bylo určitě,“ vyrazí strážcům zákona dech.
Městečko Ambato leží v údolí And, obklopené horským masivem. V dubnu roku 1980 tu povodeň způsobená stejnojmennou řekou odhalí hrob čtyř mladičkých dívek. Policii je hned jasné, kdo za tím stojí – Pedro López zřejmě nelhal!
Za mřížemi přibližný počet obětí potvrdí i reportérovi Ronu Laytnerovi. Proč děvčátka nikomu nechyběla? V těchto zemích jsou únosy do otroctví či dětská prostituce na denním pořádku.
Soudu se podaří dokázat Lópezovi vraždu 103 dívek. 53 těl je skutečně nalezeno. O dalších přibližně 200 obětech se tak může jen spekulovat. Ekvádorská justice je ale bezradná. S netvorem, jako je López, tamní zákony nepočítají.
Dostane tedy maximální sazbu – a ta je směšných 20 let! Ve vězení se chová jako beránek. Roku 1998 může za dobré chování vězení směle opustit. Čeká ho jen deportace do Kolumbie. Kde je teď? Kdo ví. Zřejmě ale řádí dál. Roku 2002 jej totiž začal hledat Interpol kvůli další vraždě…
