Domů     Z dějin dálnic na českém území: Tenhle příběh neznáte!
Z dějin dálnic na českém území: Tenhle příběh neznáte!
25.10.2016

Historie silnic ve středoevropském prostoru není tak dávná, jak by se snad mohlo na první pohled zdát. Teprve až v 18. století se v našem regionu započalo se stavbou pozemního spojení s pevným kamenným podložím a v šíři, která umožňovala i pohyb v protisměru.

Myšlenka takových cest k nám přišla přes Německo z Francie. Se stavbou nových komunikačních spojení došlo i k lepšímu poznávání okolního i vzdálenějšího světa.

Myšlenka stavby autostrád nemohla neproniknout ani do meziválečné Československé republiky.

Ve 20. a zejména 30. letech minulého století vzniklo hned několik projektů, jejichž společným rysem bylo vedení dálničního tahu od nejzápadnější výspy Československa až po Podkarpatskou Rus.

První konkrétní myšlenky postavit silnici napříč naší republikou se objevily v roce 1935. Šlo o projekt „Národní silnice Plzeň – Košice“. Zajímavé je, že podle návrhu se dálnice měla vyhýbat velkým městům jako je Praha nebo Bratislava.

Známý je návrh silniční komunikace z pera Jana Antonína Bati (1898 – 1965). Trasa měla začít v Chebu a její cíl byl na rumunských hranicích ve Velkém Bočkově; tehdy ještě Československo sousedilo s Rumunskem.

I Baťovy dálniční plány míjely velká městská centra, zato se velmi přiblížily ke Zlínu.

Mnichovská dohoda podepsána 30. září 1938 však tyto plány zhatila. V polovině října předložil Zemský úřad v Praze návrh zcela nového vedení magistrály Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy.

Začátkem listopadu je pak rozhodnuto o vypracování generálního i detailních projektů magistrály na trase Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice. Na českém území se začalo stavět v prosinci 1938. Ovšem pod taktovkou Berlína.

V německém záboru Sudet totiž odstartovala montáž dálnice Streitau (v Bavorsku) – Cheb – Karlovy Vary – Lovosice – Česká Lípa – Liberec – Görlitz (v Sasku). Válka však později veškeré práce zastavila.

Když po Mnichovu byla ČSR vydána Hitlerovi na milost a nemilost, vůdce si vymýšlel všelijaké způsoby, jak republiku ponížit. Jedním z nacistických nápadů byla výstavba exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav. Tato tzv.

Hitlerova dálnice přetínala Československo na Moravě a v severovýchodních Čechách. Dlouhá měla být 380 kilometrů. Nakonec bylo rozestavěno 83 kilometrů. Jak však takovou rychlostní komunikace správně česky pojmenovat?

„Při započetí přípravných prací „autostrády“ je třeba zavésti vhodný český název pro tento pojem,“ píše se ve vyjádření Generálního ředitelství stavby dálnic (GŘSD) z 15. listopadu 1938. „Základním a nesporným hlavním rysem myšleného pojmu je uskutečnění dopravy dálné nebo dálkové.

Navrhujeme proto, aby obdobně slovům silnice či železnice bylo zavedeno slovo dálnice.“ Nu a česká dálnice byla na světě, byť vznikla v době ne příliš veselé.

Již v době, kdy se nad Pražským hradem vznáší pařát orlice ověnčené hákovým křížem, je zahájena výstavba dálnice Praha – Brno – slovenská hranice. K prvnímu slavnostnímu výkopu dojde 2. května 1939 u Průhonic. Termín odevzdání dálnice do provozu? Neuvěřitelný:

31. říjen 1940. V srpnu 1939 jsou stavební práce v plném proudu na sedmi stavebních dílech trasy Praha – Jihlava a na jednom dílu trasy Zástřižly – slovenská hranice. Zároveň se rozjíždějí průzkumné práce pro plánované silniční spojení mezi Prahou a Plzní.

V roce 1940 byly zpracovány podrobné plány, přičemž představa z roku 1939 počítala s počátkem výstavby v letech 1941 a 1942. Zároveň se v projektantských kancelářích objevují návrhy na dálnici Praha – Lovosice, která je téměř totožná s dnešní D8. Připravují se i studie pro tahy z Prahy směrem k Náchodu a do Českých Budějovic.

Není bez zajímavosti, že ne všechny části českých dálnic byly plánovány s betonovým hladkým povrchem. Asi na třetině všech komunikací měla být položena dlažba.

No, české řidičky a řidiči jsou na dálnicích zvyklí jezdit i třeba po panelech, takže by je to asi ani nepřekvapilo. Vraťme se však ještě do neveselých válečných let. Brzy se objevují první komplikace.

Ocel je v první řadě potřeba pro výrobu zbraní, nikoliv jako výstuž do vozovek. Do konce roku 1941 Německo zatím stále vítězí, ale ekonomické obtíže se projevují. Koncem léta toho roku dochází k omezování dálničních prací;

pracovní síla je potřebná především ve zbrojovkách. V dubnu 1942 se pak výstavba dálnic na českém území definitivně zastavuje.

Po obnovení Československé republiky v roce 1945 se na našem území nacházejí tři nedokončené dálnice v úhrnné délce 188 km.

Kromě dálnice Praha – Brno – slovenská hranice, s celkovou délkou rozestavěných úseků 77 km, je to dálnice z bývalého německého města Breslau (nyní však již polské Wroclawi) do opět rakouské Vídně, souvisle rozestavěná mezi obcemi Městečko Trnávka u Moravské Třebové a Ledce u Rajhradu u Brna v délce 83 km a „sudetská dálnice“, jejíž rozpracované úseky u Chebu a Liberce dohromady dávají délku asi 28 kilometrů.

Vláda odmítne pokračovat na stavbách „německých“ dálnic. Ale tah mezi Prahou a Slovenskem by dostavěn měl být. Tyto práce v jednom ze svých dekretů zmiňuje i prezident Edvard Beneš (1884-1948).

Budování autostrád tak pokračuje, jenže bolševický puč z února 1948 a tzv. znárodnění stavebních společností mu zasadí další ránu.

Nová vláda se na příkaz Moskvy soustředí na těžký a zbrojařský průmysl a v roce 1950 jsou československé dálniční systémy na dlouhou dobu odpískány.

Až v 60. letech minulého století donutil nárůst individuální silniční dopravy vládní místa ke změně strategie. Je opět rozhodnuto o znovuobnovení prací na dálnici Praha – Brno – Bratislava.

Výstavba dálnice D1 odstartuje 8. 9. 1967 za necelé čtyři roky je otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou je dokončen 8. 11. 1980, kdy se jako poslední staví část dálnice u Humpolce.

Její trasa z většiny kopírovala plány a využila i rozestavěné části z 40. let minulého století. V současnosti je celková délka dálnic v České republice 1213 kilometrů.

Nynější výstavba je spojena s mnoha problémy, především s malým respektem k životnímu prostředí a také s financováním. Vždyť kilometr české dálnice je třikrát dražší než stejně dlouhý úsek v terénně náročných Alpách. To je však poněkud jiná kapitola…

Foto: wikipedia, dalnice.com
reklama
Související články
Historie
Boty na podpatcích nosili už starověcí egyptští řezníci
První podpatky se objevují už na vyobrazeních ze starověkého Egypta. V říši na březích Nilu určovaly společenské postavení svého nositele. Pyšnili se jimi lidé, kteří se řadili k tehdejší společenské smetánce. Podpatky zde nosili i řezníci, ovšem z ryze praktického důvodu, ato aby se mohli brodit v krvi mrtvých zvířat. V antickém Řecku a Římě znali sandály s vysokou platformou, […]
Historie
Skryté památníky druhé světové války: Kde je najdeme?
Od konce druhé světové války nás dělí již dlouhé časové období. Krajina Evropy dávno zahladila stopy po bojích a druhoválečná vojenská technika si našla místo v muzejních expozicích. Jsou zde ale i skryté památníky, přízrační svědkové nelítostného globálního konfliktu. Najdeme je ve vodním prostředí. Právě zde můžeme v některých lokalitách na válečná mementa  narazit. Někdy nám […]
Historie
Proč dostal Mikuláš II. přezdívku „krvavý car“?
„Tato událost téměř čítankově ilustruje, jak silnému vlivu svých starších rodinných příslušníků byl vystaven tehdy osmadvacetiletý Mikuláš na začátku své vlády,“ vysvětluje současná rakouská autorka Elisabeth Hereschová. Na mysli má událost, ke které dojde 30. května 1896 na Chodynském poli v Moskvě. Jde o oslavu korunovace ruského cara Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918) pro lidové masy. […]
Historie
Mt. Rushmore: Svatyně demokracie v Černých horách
Hlavy čtyř amerických prezidentů, vytesané do skály, se staly jedním ze symbolů Spojených států. Známé skalisko Mt. Rushmore se nachází v Černých horách, 244 jižně od Keystonu v Jižní Dakotě. Hlavy v žulových skalách jsou vysoké 18 metrů. Sochy dokončené v roce 1941 každý rok navštíví na 2 000 000 návštěvníků. Black Hills si bez nich nyní dokáže […]
reklama
věda a technika
Moderní lanovky: Zázraky soudobého inženýrství
Historie lanovek sahá do daleké minulosti – zařízení na způsob lanových drah se využívala už ve 4. století před naším letopočtem v Číně pro přepravu materiálu na stavby. Na vývoji lanovek v průběhu staletí je tak možné sledovat, jak se neustále zdokonalovala lidská zručnost a možnosti moderní techniky. Přelomem pro vývoj lanovek byl především vynález […]
Mechanismus z Antikythéry: Proč se nacházel na ztroskotané lodi a kdy začal fungovat?
Kolem roku 65 př. n. l. se nedaleko řeckého ostrova Antikythéra potopila loď. Její vrak roku 1900 objevili sběrači mořský hub. Místo se proslavilo zejména nálezem tzv. mechanismu z Antikythéry, Jde o ozubené soukolí sloužícího k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce. Třebaže zbytky lodi byly během 20. století zkoumány hned několikrát, nebyly z nich vyloveny všechny cennosti. Roku […]
Jak bojovat proti bolesti?
Co je to vlastně bolest? Jedná se o nepříjemný smyslový i pocitový zážitek, který je pro nás obrannou reakcí a varováním před hrozícím nebo již i existujícím poškozením tkání. Z tohoto důvodu bychom ji tedy nikdy neměli podceňovat… Různorodé vnímání bolesti Většina lidí ji už zřejmě někdy zažila a ví, jak dokáže znepříjemnit život. Navíc […]
Soudný den Středozemního moře: Až si pro vás připlavou perutýni!
Zdánlivě je všechno v pořádku. Obloha je modrá, z okolních kopců klesá k mořské hladině omamná vůně středomořských bylin. Skupinka místních rybářů míří k majáku a nese pruty hrdě jako kopí vítězné armády. Vědí však, že už  se pomalu pro původní život v tomto moři blíží soudný den? Východní část Středozemního moře je ohraničena na […]
reklama
historie
Bitva na Bílé Hoře 1620: Předehra k dlouhé válce
Třicetiletá válka je teprve na svém začátku, ale pro české stavy nadchází okamžik pravdy. Už zítra, v neděli 8. listopadu 1620, vypukne bitva, která ovlivní české země na dlouhá staletí. Skoro dvacet tisíc výhodně postavených stavovských vojáků se šikuje proti početnějším katolickým armádám. Výsledek nelze předpovídat, jedno je ale jisté – Bílá hora u Prahy bude […]
Oradour-sur-Glane: Francouzské Lidice nepřežilo 643 lidí
Dětský pláč rezonuje kostelem. Vojáci zamknou dveře. Až vyrabují vesnici, vrátí se ke svatostánku a odpálí zápalnou bombu. Kdo se pokusí utéct, zahyne dávkou z kulometu. Umře 248 žen a 205 dětí. Nejmladšímu z nich bude jen 8 dní. Zůstává jen otázka: Proč? Když 10. června 1944 kolem 13.30 hodin obklíčí 150 nacistických vojáků vesničku […]
(Ne)obyčejné stříbro: Zbraň, měna i lék
Když se řekne stříbro, většina lidí si vybaví šperky nebo chemickou značku Ag. Ale věděli jste, že je to jeden z prvních kovů, který naši předci používali? Hodí se nejen na výrobu nádob nebo mincí, ale i k fotografování, v medicíně nebo jako zbraň proti vlkodlakům. Stříbro je známé už od dávných dob a patří […]
„Časové konzervy“ v archeologii: Po otevření urychleně spotřebujte! Ale jak?
Známe to všichni z etiket konzervovaných či jinak stabilizovaných potravin. Poučky typu: po otevření urychleně zkonzumujte – nejlépe hned, do 24 hodin, do tří dnů… Důvod je jasný. Obsah takové „konzervy“ se začne brzy po otevření kazit. Co když ale hovoříme o pomyslné „časové konzervě“, která byla a je archeologickou senzací? Když se znovu na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
tisicereceptu.cz
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
Suroviny 4 rajčata 3 cibule 8 lžic kuskusu 150 g uzené slaniny 200 g šunky 200 g strouhaného sýra Postup Cuketu podélně rozřízněte a vnitřek vydlabejte. Vydlabaný vnitřek nakrájejte na m
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
epochanacestach.cz
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
Reprezentační sídlo starobylého rodu Harrachů je ideálním prostředím k udržování starých tradic. A na zámku Hrádek u Nechanic dobře vědí, co zajímavého pro své návštěvníky připravit. Známý novogotický zámek Hrádek u Nechanic byl vystavěn hraběcí rodinou Harrachů mezi lety 1839 až 1857 jako jejich letní lovecké a reprezentační sídlo. Vyznačuje se nejen anglickou architekturou, bohatě zdobenými
Velikonoce s Baronem
iluxus.cz
Velikonoce s Baronem
Velikonoce klepou na dveře, a jak lépe je strávit než v přítomnosti prvotřídních českých ovocných specialit a pálenek Baron Hildprandt. Nenechte se zaskočit dospělými koledníky, a kromě obarvených vaj
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
panidomu.cz
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
V této vegetariánské verzi supluje bílkovinu zelená čočka a cizrna, která chuťově doplňuje rajčata i brambory s řapíkatým celerem. Klidně uvařte toto jídlo z dvojnásobné dávky, určitě si nikdo nebude stěžovat ani druhý den, kdy se skvěle rozleží. Ingredience 300 g brambor 3 řapíkaté celery (200 g) 2 stroužky česneku 1 menší cibule 2 lžíce olivového
Jak shodit kila a nepřibrat
nejsemsama.cz
Jak shodit kila a nepřibrat
Přejídáte se, jenže pak si vyčítáte nadbytečná kila? Do posilovny vás nikdo nedostane? Moc toho nenaspíte a v práci máte stres? Zkuste na to jít jinak. Asi vás překvapí, že váš chytrý metabolismus sám od sebe spálí 1300 až 2000 kalorií denně, bez jakékoli aktivity. Kolik přesně, to už záleží na vaší váze, výšce i jiném. Už to je ale přece dobrý
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
enigmaplus.cz
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
Zřícenina gotického hradu Házmburk, jež najdeme u vsi Klapý, asi 3,5 kilometru severozápadně od města Libochovice v okrese Litoměřice, je opředena nejednou bájí a pověstí, tak jako ostatně každé staro
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
21stoleti.cz
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
skutecnepribehy.cz
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
Seděla jsem nad archivem dlouho do noci a kolem mě se promenádovali duchové mých předků. Pak zamířili do jídelny ke kulatému stolu. Do toho domu po prarodičích jsem se přistěhovala nově, bydlela jsem tu zatím jen pár dní. Domek byl hodně dlouho opuštěný, protože babička s dědou už před lety odešli bydlet do domova seniorů, kde měli
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
epochalnisvet.cz
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
historyplus.cz
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
S rukama pevně svázanýma za zády je postupně vyvádějí z města do pouště. Tam na ně již čekají kati. Marně budou muslimští vojáci sultána Saladina bušit do křesťanských řad, aby zachránili své souvěrce. Jejich osud je zpečetěn. Přezdívají mu Lví srdce. Už jeho současníci pohlížejí na anglického krále Richarda I. (1157–1199) jako na hrdinu, rytíře
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
nasehvezdy.cz
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
U Marešových se slaví! Syn Jakub (18) se dostal na prestižní univerzitu Florida Southern College v Americe, kde se kromě studií byznysu bude také věnovat vodnímu lyžování, ve kterém je opravdu dobrý.