V turecké Kapadokii se nachází 150 podzemních měst, v nichž mohli nalézt útočiště desítky tisíc lidí. Měla důmyslný odvětrávací systém a některá z nich se pyšní až třinácti podzemními podlažími.
Proč se tehdejší obyvatelé Turecka rozhodli hledat úkryt v podzemí? Čeho se báli?
„Opustil jsem monumentální prostory s klenutým stropem a množstvím masivních pilířů a po stáčejících se drobných schůdcích jsem sestupoval stále hlouběji do tmy,“ popisuje svou návštěvu podzemního města Derinkuyu český záhadolog Arnošt Vašíček (*1953).
Toto podzemní sídlo má celkem osm pater a mohlo poskytnout přístřeší až dvaceti tisícům obyvatel. Nejhlubší šachta vede do hloubky osmdesáti pěti metrů. Derinkuyu přitom rozhodně nepatří k největším podzemním komplexům.
Ve městě Özkonaku mohlo žít šedesát tisíc lidí. Do hlubin přitom často z nevysvětlitelných důvodů vedou místy velice úzká a nízká schodiště. Dva lidé se zde nevyhnou. Měla to být obrana před nepřítelem? Jenže nebyli by místní obyvatelé zároveň v dokonalé pasti?
Neznámí stavitelé
Odborníci se shodují, že k vybudování takových komplexů je třeba značných technických znalostí. Kdo je však v době starověku mohl mít?
Německý specialista Martin Urban (*1936) se domnívá, že města vybudovaly někdy na přelomu devátého a osmého století před naším letopočtem fryžské kmeny, které zde hledaly úkryt před Asyřany.
Turecký archeolog Ulgur Gökovali prohlašuje, že města jsou ještě starší. Jejich výstavbu připisuje Chetitům. Ti podzemní komplexy údajně vyhloubili v roce 1400 před naším letopočtem jako úkryt před Egypťany.
Chetité by snad mohli potřebné znalosti mít, avšak copak by je nepřítel neobjevil? Vždyť by mohl obyvatele měst snadno vyhladovět. Nebo by se domníval, že v hlubinách nežijí živí lidé, ale démoni?
Obyvatelé Znojma se prý takto během třicetileté války prý úspěšně skryli před Švédy. Z koho nebo z čeho měli neznámí stavitelé takový strach, že se rozhodli schovat pod zem?
Fantazii se meze nekladou
Německý záhadolog Erich von Däniken (*1935) má o identitě nepřátel jasnou představu. „Domnívám se, že se neobávali pouhých pozemských protivníků.
Předpokládám, že původní stavitelé zbudovali tyto úkryty ze strachu před létajícím nepřítelem,“ tvrdí badatel. Podle jeho hypotéz totiž naši planetu v minulosti navštěvovali mimozemšťané. Obyvatele Kapadokie tak do podzemí zahnal strach z návštěvníků z kosmu.
Města byla prý jakousi formou protileteckých krytů. Toto tvrzení se ovšem zdá poněkud přitažené za vlasy českému záhadologovi Arnoštu Vašíčkovi. Protiletecké kryty přece mají být budovány tak, aby se do nich dalo, co nejrychleji dostat.
Křivolaká schodiště, úzké chodby a značná vzdálenost od sídel na povrchu však stojí proti této možnosti. Sám Vašíček však přichází s podobně kontroverzní teorií o účelu podzemních měst.
Jaderná válka ve starověku?
Český badatel se domnívá, že podzemní komplexy vystavěli Chetité, jejichž pravlast pravděpodobně ležela v severní Indii. Právě zde došlo podle Vašíčkova přesvědčení k výbuchu atomové zbraně. Přeživší prchali, co nejdál ze zasaženého místa.
Strach z ozáření je prý přiměl hledat úkryt v hlubinách země. Pokud nevěříme, že naši planetu v minulosti navštěvovali mimozemšťané, kteří mezi sebou válčili, bude nám tato hypotéza připadat stejně bláznivá jako Dänikenovo tvrzení.
Jenže v Indii byla nalezena čtyři tisíce let stará kostra s patrnými známkami ozáření a v roce 1992 také místo s nápadně zvýšenou radiací. Mohlo opravdu v dávné minulosti dojít k výbuchu atomové zbraně? Kdo ji použil?
Návštěvníci z jiné planety, cestovatelé v čase, nebo dokonce naši předkové, jejichž schopnosti neustále podceňujeme?
