Skip to content

7 bludů, které si odnášíme ze škol: Byl Napoleon opravdu malého vzrůstu?

epocha

„Škola je základ života,“ říkají učitelé s oblibou. A je to samozřejmě pravda.

Ovšem, občas se v té budově, do které v dětství chodíme většinou s odporem a v dospělosti na ni vzpomínáme s láskou, dozvídáme pěkné nesmysly…

Little mouse and cheese
Myši sýr nemilují.

Blud: Myši jsou posedlé sýrem
Skutečnost: Sýr může být pro myši nebezpečný
Možná jste viděli svého času velice oblíbené kreslené americké grotesky, v nichž se neustále honila nesourodá dvojice tvořená kocourem Tomem a myšákem Jerrym. A kromě mlácení nešťastného Toma, se malý myšák vydatně posiloval sýrem. Vybaveni znalostmi, které v nás kromě animovaných grotesek, posílila i škola, přistoupíme k lapání myši, která nám pobíhá po bytě. „K tomu přece postačí pastička a kousek sýra,“ říká se. To je ovšem blud jako hrom!  Vždyť taková myš ve svém přirozeném prostředí o zpracované kravské mléko ani nezavadí. Mnohem raději si pochutná na cereáliích, různých semenech, na zrní nebo na ovoci. Pro některé myši může být laktóza dokonce smrtelně nebezpečná. Všeobecně zažitou představu o myši, která miluje sýr, nedávno ve svém výzkumu vyvrátili i vědci z univerzity v britském Manchesteru. Podle nich je takový obraz stejně scestný jako všeobecně rozšířená pověra o ježkovi, který si na svých bodlinách nese jablko. Ovšem ježek by sýrem vzhledem k obsahu bílkovin nepohrdl. Britští badatelé prokázali, že myši dokonce odmítají pozřít potraviny, které po sýru jen voní či chutnají, i když jej ve skutečnosti neobsahují.

 

3
Napoleon krátce po své kapitulaci.

Blud: Napoleon byl malého vzrůstu
Skutečnost: Ve své době byla jeho výška mírně nadprůměrná
Občas se o někom tvrdí, že trpí tzv. napoleonským komplexem. Platí to o mužích menšího vzrůstu, kteří mají diktátorské sklony, a kompenzují si tak komplex méněcennosti. Původcem tohoto pojmu je rakouský psycholog Alfred Adler (1870 – 1937). Jenže, francouzský vládce Napoleon Bonaparte (1769 – 1821) tak úplně malý nebyl. Měřil 168 centimetrů, což na přelomu 18. a 19. století byla ve Francii dokonce mírně nadprůměrná výška. Pokud se 180 centimetrů vysoký muž postaví mezi urostlé habány hrající basketbal, vypadá jako trpaslíček. A s Napoleonem to bylo podobné. Korsický dobyvatel býval obvykle obklopen svou tělesnou stráží. K členství v této elitní gardě byla nutná výška alespoň šest stop, tedy necelých 183 centimetrů. Nelze se tedy divit, že svému okolí se Napoleon jevil jako malý.

One lit bulb among unlit ones.
Edisonovi je vynález žárovky připisován neprávem.

Blud: Vynálezcem žárovky byl Edison
Skutečnost: První žárovku sestrojil německý hodinář Göbel
Role Tomáše Alvy Edisona (1847 – 1931) se v dějinách vědy dost přeceňuje. On byl především podnikatel a obchodník. Řadu vynálezů, které si nechal patentovat, vymysleli jeho podřízení, nebo dokonce úplně cizí lidé, jimž jejich ideu jednoduše ukradl. To je i případ slavné žárovky. Skutečným vynálezcem žárovky je Evropan, konkrétně německý hodinář Heinrich Göbel (1818 – 1893). Když mu bylo 31 let, zkusil štěstí v Novém světě, jak se tehdy Americe říkalo. V New Yorku si otevřel hodinářský obchod a kromě hodinek vyráběl tlakoměry a uměl také vyčerpávat vzduch ze skleněných baněk a zatavovat do nich přívodní dráty. A tak se stalo, že již v roce 1854 Göbel sestrojil funkční žárovku. Do skleněné baňky vložil zuhelnatělé bambusové vlákno a nový vynález dokázal svítit až 220 hodin. Edisonova žárovka byla té Göbelově podobná, měla však sotva poloviční výdrž. A přesto, že Edison vyrobil žárovku až v roce 1879, soudy přikleply patent jemu.

 

5
Místa na jazyku nejsou specializována na různé chutě.

Blud: Různá místa jazyka vnímají různé chutě
Skutečnost: Všechny chutě vnímáme celým jazykem
Na sladkosti je prý nejcitlivější špička jazyka, na slané okraje a na hořké zadní část. Kdepak. Všechny chutě vnímáme po celém jazyku, jen občas se najdou lidé, kteří mají některou část tohoto svalu poněkud citlivější. To je dáno i tím, že počet receptorů citlivých na chuť, které jsou umístěny v chuťových pohárcích, značně kolísá. Najdou se lidé, kteří jich mají jen 500, ale mezi námi žijí i magnáti, kteří se mohou pochlubit dvacetinásobně větším počtem. Takový člověk je pak ideálním degustátorem, neboli ochutnávačem.

6
Rohy a Vikingové? Ani omylem…

Blud: Vikinga poznáte podle rohů
Skutečnost: Vikingové rohaté přilby nenosili
Když padne slovo o Vikinzích, člověk si okamžitě představí urostlého nelítostného bojovníka, jehož hlavním poznávacím znamením je helma s rohy. Jenže takový roh na helmě je docela nepraktická věc. Při seknutí mečem by jej zadržel, případně by útočník mohl takovému rohatci díky páce mezi mečem a rohem zlomit vaz. Zkrátka a dobře, archeologické výzkumy tento mýtus už dávno vyvrátily, Vikingové rohaté přilby nenosili. Jde o mýtus, který se prvně objevil v době romantismu. To ovšem neznamená, že tento národ při konfliktech žádnou ochranu hlavy nepoužíval. Vikinští válečníci dokonce používali několik druhů přileb. Některé byly polokruhové s lícnicemi, nánosníkem a s ochranou očí. Jiné byly kónické, oblé s obrubou. Takový tvar hlavu chrání především tím, že případná sečná rána po přilbě jednoduše sjede. Nicméně, vzhledem k archeologickým nálezům je zřejmé, že helma byla výsadou jen některých Vikingů, protože jejich objevy se počítají sotva na desítky.

Foto: hand-crafted-chocolate, anh, Independent, animals.howstuffworks, e2ua, youtube
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti Zobrazit více …