Skip to content

5 záludných otázek z české historie: Kde leží Tetín a co bylo před Sámem?

V české historii najdeme spoustu momentů, nad kterými s překvapením zakroutíme hlavou. Stejně tak se hned vyrojí řada otázek, nad kterými se stojí za to zamyslet.

Otázka 1.: Co bylo před kupcem Sámem?

O Velké Moravě slyšel ve školní lavici asi každý. A kdo je kupec Sámo – na to se ani nemusíme ptát. Ví se ale, co bylo před tím, než sjednotil kmeny? V 5. století se Moravou, možná i Čechy, prožene vojsko pod vedením hunského krále Attily (?–453). Na Moravu a pravděpodobně i do Čech začne proudit nové obyvatelstvo z Podunají. Na jižní Moravě se zřejmě usazuje východogermánský kmen, který si říká Herulové. V šestém století ho ale vytlačí západogermánský kmen Langobardů. První Slované se na Moravě, ve Slezsku a v Čechách překvapivě objeví až ve druhé polovině 6. století. Na počátku sedmého století již na našem území žijí jen malé ostrůvky předchozího germánského obyvatelstva.

Attila-ChroniconPictum
Atilla, nejmocnější hunský král. „Navštívil“ i naše území.

Otázka 2.: Kde hledat legendární Tetín?

15. září 921 tu byla uškrcena kněžna Ludmila. Tetín tak vstoupil do českých dějin. Tetínské hradiště leželo přibližně dva kilometry východně od Berouna. Patřilo k nejdůležitějším opěrným bodům přemyslovského hradištního systému. Vzniklo zřejmě v 9. století, ale jeho význam již v 10. století značně klesal. Dnes zde najdeme zříceninu pozdějšího hradu Tetín, který sloužil jako sídlo přemyslovských levobočků a ve čtrnáctém století jej koupil jedenáctý český král Karel IV.

tetin
Slavné tetínské hradiště dnes. Za pozornost už stojí spíš novější zřícenina hradu.

Otázka 3.: Čí je ve skutečnosti lebka svatého Václava?

Český lékař a antropolog Emanuel Vlček (1925–2006) s dalšími vědci zkoumal v minulém století údajnou lebku svatého Václava. Na základě analýz opotřebení zubů a dásňových výběžků došli vědci k překvapivému závěru. Mrtvému muži, kterému patří skelet, má být něco mezi 37 a 47 lety, což je mnohem větší stáří, než je svatému Václavovi připisováno! Možnosti jsou tři: Nebyla expertiza přesná? Nebo, co když žil Václav déle, než se soudí? Anebo je to lebka někoho jiného?

lebka
Lebka sv. Václava… Pokud je vážně jeho.

Otázka 4.: Byli Slavníkovci příbuzní Přemyslovců?

Slavník (?–981) a jeho žena Střezislava (?–987) jsou první nám známou generací Slavníkovců. Manželé byli zřejmě příbuzní Přemyslovců a podle Bruna z Querfurtu i saských Luidolfovců. Část historiků soudí, že Střezislava mohla být sestrou Boleslava I. a Václava. Jiní to odmítají (o této skutečnosti totiž Bruno z Querfurtu mlčí) a pokládají za příbuzného Přemyslovců Slavníka. Po Slavníkově smrti stane v roce 981 v čele rodu Soběslav. Za jeho „vlády“ dojde k rozkvětu Libice, vystaví se knížecí palác a kostel svatého Jana Křtitele. Na Libici a Malíně dokonce nechá razit jejich vlastní mince! Na některých je Soběslav označen jako vévoda, na jiných zase vyobrazen s korunou na hlavě. Masakr Slavníkovců v roce 995 přežije, protože v té době táhne na pomoc Otovi III. Nejvíc lidí zná ale Slavníkovce Vojtěcha, druhého pražského biskupa. Dnes se vedou spory o tom, že některé ze slavníkovských mincí nechal razit právě on.

Josef_Mathauser_-_Záhuba_Vršovců
Finální vyvraždění Vršovců i tak přežije jedna rodina – a ta získá vliv do značné míry zpět.

Otázka 5.: Kolikrát Přemyslovci vyvražďovali Vršovce?

Vršovci v 11. století a na počátku 12. století tahají Vršovci za nitky přemyslovského státu. Asi i to je důvodem, proč jim Přemyslovci jdou po krku. Vždyť se je pokusí vyvraždit hned třikrát – v roce 1003, znovu asi v roce 1014 a naposledy v roce 1108! Mimochodem, kronikář Kosmas v souvislosti s vyvražděním Slavníkovců v roce 995 zmiňuje právě Vršovce. Byli to totiž Vršovci, kteří měli za Přemyslovce odvést špinavou práci. Vršovci měli za pomoc při útoku na Slavníkovce získat právě libické hradiště. Paradoxem je, že později měl Vršovce stihnout stejný osud, jaký připravili Slavníkovcům – vyvraždění jejich rodu v Libici. Dobré postavení získají Vršovci ve druhé polovině jedenáctého století, kdy se jejich přední člen Mutina stane pobočníkem knížete Břetislava II. (?–1100). V roce 1108 jej dokonce zastupuje v době jeho nepřítomnosti. Další člen rodu Vršovců, Božej, je zase kastelánem v Žatci. Po vyvraždění Vršovců roku 1108 zůstane z rozsáhlého rodu naživu jen jedna rodina. Tito zbylí Vršovci dokážou do konce 12. století v podstatě získat zpět své dřívější pozice! Nemoj II. se stane kolem roku 1160 i královským komorníkem. Jeho bratr Jarohněv kastelánem v Žatci.

Foto: Ondřej Kořínek/Kmenicka/Wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …