Skip to content

5 mýtů o mozku, kterým byste rozhodně neměli věřit

Využíváme jen malou část svého mozku

Myšlenka, že 90 % mozku čeká na využití, je úžasná. Jaké schopnosti bychom odemknutím celé mysli mohli získat? Levitaci? Telepatii? Bohužel to bude muset jít jinak, volné kapacity totiž nejsou. Skenování lidského mozku totiž ukázalo, že existuje jen velmi málo jeho částí, které nejsou aktivní. Dokonce i k pouhému zatnutí pěsti, využíváme více než pouze 10 % kapacity svého mozku.

Alkohol zabíjí nervové buňky

Jde o  často zmiňovaný fakt. Po tom, co se napijete alkoholu, vám mají v hlavě zemřít tisíce nervových buněk. Není to ale pravda. Molekuly ethanolu totiž neútočí na nervové buňky, ale na synapse, tedy na spojení mezi nimi. Poruchy úsudku, soustředění či výpadky paměti nezpůsobuje tedy menší počet mozkových buněk, ale vzrůstající počet narušených spojení mezi nimi.

article-2557051-1B654A3600000578-705_634x308
Moderní výzkumy ukázaly, že jen velmi malá část lidského mozku je nevyužívaná.

 

Mozkové buňky se neobnovují

Výbavu v hlavě si musíme šetřit, žádné nové mozkové buňky se nám totiž už nikdy neurodí. Něco podobného lze mezi lidmi zaslechnout poměrně často. Mnohé oblasti v našem mozku se ale ve skutečnosti dokážou uzdravit a zregenerovat, například po těžkém úrazu, a jsou také místa, kde se nervové buňky obnovují. Například v hipokampu, který je spojen s pamětí.

Čím větší mozek, tím chytřejší člověk

Na první pohled to rozhodně smysl dává, ale bohužel tomu tak není. Samozřejmě že lidský mozek zvládne vyřešit a zpracovat mnohem více věcí než třeba daleko menší mozek krysy. Nicméně porovnáme-li mozky pouze u lidí, tak na velikosti nezáleží. Výzkum odborníků totiž neodhalil žádné rozdíly v myšlenkové kapacitě, které by měla na svědomí celková velikost mozku.

bigbrainkid-1080x675
Větší hlava nezajistí více chytrosti. Celková velikost lidského mozku nemá přímý vliv na jeho výkonnost.

Na mozku přibývají záhyby, když se něco naučíme

Rozšířený mýtus tvrdí, že pokud se něco nového naučíte, přibude vám na mozku další záhyb. Za to, že je lidský mozek zvrásněný, však mohou statisíce let evoluce. Pouze v mateřském lůně je mozek hladký. Jak plod roste, zvětšuje se i mozek a v době, kdy novorozenec přichází na svět, je už tvarově zhruba stejný jako u dospělého.

Jiří Mareček

Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …