Skip to content

5 kosmických vynálezů, které se z vesmíru dostaly až do domácností

Když slyšíme o kosmických technologiích, představíme si něco nesmírně komplikovaného a drahého. Řadu kosmických vychytávek přitom běžně používáme, aniž bychom tušili, že původně provázely kosmonauty do vesmíru.

1. Nástroje na baterii

Kdy: 60. léta

Důvod: usnadnění práce na povrchu měsíce

Pokud si dnes doma chcete připevnit nové poličky nebo sestavit nábytek, sáhnete automaticky po aku vrtačce. Je lehká, praktická a nepotřebuje šňůru ze zásuvky. Právě těmito přednostmi disponoval i její prapředek, kterého v 60. letech vyvinula NASA ve spolupráci s firmou Black and Decker. Kosmičtí inženýři zrovna řešili problém, jak usnadnit kosmonautům odebírání vzorků z povrchu měsíce, když tato firma přišla s nápadem nástrojů poháněných baterií. Ze série testů a pokusů vzešla přenosná vrtačka pro misi Apollo 15, ale třeba také obyčejný křovinořez. 
Pokud si dnes doma chcete připevnit nové poličky nebo sestavit nábytek, sáhnete automaticky po aku vrtačce. Je lehká, praktická a nepotřebuje šňůru ze zásuvky. Právě těmito přednostmi disponoval i její prapředek, kterého v 60. letech vyvinula NASA ve spolupráci s firmou Black and Decker. Kosmičtí inženýři zrovna řešili problém, jak usnadnit kosmonautům odebírání vzorků z povrchu měsíce, když tato firma přišla s nápadem nástrojů poháněných baterií. Ze série testů a pokusů vzešla přenosná vrtačka pro misi Apollo 15, ale třeba také obyčejný křovinořez.

2. Odpružené tenisky

Kdy: 70. léta

Důvod: vylepšení obuvi u skafandru

Když v roce 1979 přišla firma Nike s teniskami, které měly v podrážce pryžovou bublinu kvůli odpružení, způsobila úplný poprask. Boty s „bublinou“ chtěl snad každý. Tuto technologii přitom vyvinul bývalý inženýr americké NASA jménem Frank Rudy a její základy tkví ve vylepšování obuvi pro kosmonauty. Nejde ale jen o větší pohodlí a jistotu chůze kvůli pryžové tlumicí vrstvě v podrážkách. Boty kosmonautů přinesly světu také speciální prodyšné vložky, které dobře izolují proti chladu a přitom zabrání zapaření nohy v botě.
Když v roce 1979 přišla firma Nike s teniskami, které měly v podrážce pryžovou bublinu kvůli odpružení, způsobila úplný poprask. Boty s „bublinou“ chtěl snad každý. Tuto technologii přitom vyvinul bývalý inženýr americké NASA jménem Frank Rudy a její základy tkví ve vylepšování obuvi pro kosmonauty. Nejde ale jen o větší pohodlí a jistotu chůze kvůli pryžové tlumicí vrstvě v podrážkách. Boty kosmonautů přinesly světu také speciální prodyšné vložky, které dobře izolují proti chladu a přitom zabrání zapaření nohy v botě.

3. Filtry na vodu

Kdy: 60. léta

Důvod: Zdroj pitné vody ve vesmíru

Od začátku plánování vesmírných misí bylo jasné, že kosmonauté si budou muset s sebou vést zásobu pitné vody. Jak ale zajistit, že bude po dlouhou dobu čistá? Jakákoliv infekce bakteriemi by totiž mohla mít fatální dopad na výsledek mise. Výsledkem zkoumání byly filtry s aktivním uhlím a ionty stříbra, které spolehlivě zničí bakterie a zabrání i jejich množení. Tento systém byl navíc výhodný v tom, že filtry byly lehké a nezabíraly mnoho místa. Nápad nakonec převzala řada firem a konvice s uhlíkovými filtry přivedla do domácností.
Od začátku plánování vesmírných misí bylo jasné, že kosmonauté si budou muset s sebou vést zásobu pitné vody. Jak ale zajistit, že bude po dlouhou dobu čistá? Jakákoliv infekce bakteriemi by totiž mohla mít fatální dopad na výsledek mise. Výsledkem zkoumání byly filtry s aktivním uhlím a ionty stříbra, které spolehlivě zničí bakterie a zabrání i jejich množení. Tento systém byl navíc výhodný v tom, že filtry byly lehké a nezabíraly mnoho místa. Nápad nakonec převzala řada firem a konvice s uhlíkovými filtry přivedla do domácností.

4. Posilovací stroje

Kdy: 70. léta

Důvod: Udržení kondice při dlouhodobém pobytu v kosmu

Když se v roce 1973 chystala americká výprava na skoro tříměsíční misi, kterou měla strávit na americké orbitální stanici Skylab, obávali se lékaři, že dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže bude ohrožovat zdraví posádky. Je známo, že v takovém prostředí rychle ochabují svaly a s nimi i srdce a krevní oběh. NASA proto vytvořila několik druhů kompaktních posilovacích strojů, které udržely kosmonauty v kondici. Například lehátkové zařízení CMC Shuttle 2000 se pak i běžně prodávalo a používali jej nejen sportovci, ale třeba i lékaři pro rehabilitaci pacientů. 
Když se v roce 1973 chystala americká výprava na skoro tříměsíční misi, kterou měla strávit na americké orbitální stanici Skylab, obávali se lékaři, že dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže bude ohrožovat zdraví posádky. Je známo, že v takovém prostředí rychle ochabují svaly a s nimi i srdce a krevní oběh. NASA proto vytvořila několik druhů kompaktních posilovacích strojů, které udržely kosmonauty v kondici. Například lehátkové zařízení CMC Shuttle 2000 se pak i běžně prodávalo a používali jej nejen sportovci, ale třeba i lékaři pro rehabilitaci pacientů.

5. Ušní teploměry

Kdy: 90. léta

Důvod: Měření teploty vzdálených hvězd

Úspěchy v měření teploty hvězd pomocí infračervených senzorů, které prováděla NASA, inspirovaly americkou zdravotnickou společnost Diatek. Obrátila se na přelomu 80. a 90. let na laboratoře vesmírného programu s tím, že by jejich technologii chtěla využít pro revoluční způsob měření teploty pacientů. Skleněné teploměry se rtutí totiž nebyly tak spolehlivé a hlavně bylo měření s nimi zdlouhavé. Výsledkem jejich spolupráce byl ušní teploměr, kterému stačí dvě vteřiny na to, aby pomocí infračerveného senzoru zjistil teplotu z pacientova bubínku.
Úspěchy v měření teploty hvězd pomocí infračervených senzorů, které prováděla NASA, inspirovaly americkou zdravotnickou společnost Diatek. Obrátila se na přelomu 80. a 90. let na laboratoře vesmírného programu s tím, že by jejich technologii chtěla využít pro revoluční způsob měření teploty pacientů. Skleněné teploměry se rtutí totiž nebyly tak spolehlivé a hlavně bylo měření s nimi zdlouhavé. Výsledkem jejich spolupráce byl ušní teploměr, kterému stačí dvě vteřiny na to, aby pomocí infračerveného senzoru zjistil teplotu z pacientova bubínku.
Foto: shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …